Putování za Fabiánem

Kraj:

Okres:

Město:

    Česká republika je na většině území hustě osídlená. I přesto zde najdete místa, kde mezi liduprázdnými kopci nejsou žádné vesnice, turistická centra nebo průmysl. Můžete ujít kilometry tichým a zadumaným krajem, po cestách nebo houštinami plnými lesních tvorů a na člověka zřejmě nenarazíte. Už jste někdy navštívili například tolik diskutované Brdy?

    Kdybychom se mohli přesunout v čase o několik století zpět, našli bychom na jejich území trochu jinou krajinu. Lidé se v ní pohybovali již v dávných dobách. Zakládali hradiště na vyvýšených místech a udržovali stezky v údolích, později začali mýtit les a zakládat pole, osady a vesnice, tvrze, hrady a zámky a také hutě a sklárny. Ani obyvatelům tohoto území se ale následně nevyhnulo vyvlastnění a vynucený odsun, v jejichž důsledku zanikla celá řada vesnic a usedlostí.

    Ty dnes připomínají jen zbytky zdí nebo ojedinělých staveb, studny, rybníčky, ovocné stromy a okrasné rostliny původních zahrádek v místech, kde byste je nehledali. Po příchodu armády do Brd byly na strategických místech postaveny nejrůznější pozorovatelny a to zejména v období druhé světové války. Ty na běžných mapách nenajdete a těžko byste hledali i některé současné víceúčelové stavby.

    A kdy vlastně vznikla v tomto hezkém koutu naší země střelnice? Projekt byl schválen v roce 1926 a o rok později byla dělostřelecká střelnice již používána. V roce 1940 došlo v období protektorátu k jejímu rozšíření, ale využívána byla i po skončení 2. světové války a v roce 1950, na základě usnesení vlády o rozšíření střelnice, byl újezd zvětšen o nová území. Jeho součástí se stala například i zřícenina hradu Valdek.

    Současný vojenský újezd Brdy má rozlohu 260 km². Jeho hranice jsou vyznačeny v příloze zákona 222/1999 Sb., který upravuje také režim vstupu na jeho území. Mimo jiné se v něm uvádí, že je povoleno pohybovat se pouze ve vyznačených oblastech, je třeba respektovat zákazy, prokázat totožnost, pokud jste k tomu vyzváni pověřenými osobami, nemanipulovat s nalezenou municí, dále je zakázáno stanovat, rozdělávat oheň, kouřit v lese, nebo ponechat děti do 15 let bez dozoru. Na značené trasy je povolen vstup pro pěší i cyklisty o víkendech a svátcích od 7 do 21 hod. a není povolen vjezd motorovým vozidlům. A protože i ve zpřístupněných částech újezdu může probíhat výcvik vojenských jednotek, měli byste se před vstupem seznámit s plánem výcviku na veřejných deskách.

    Po výčtu zákazů a omezení vás možná napadlo, proč byste Brdy měli vlastně navštívit. Ale nenechte se odradit, návštěva určitě stojí za to. Vzhledem k tomu, že byste těžko hledali místo na přespání, úkryt před deštěm, nebo možnost občerstvení, je vhodné plánovat pouze jednodenní výlety. Místy je krajina vhodná spíš pro cyklisty.

    U Černošic kousek pod Prahou začíná nevýrazný táhlý hřeben, který výšku získává velmi pozvolna. Tomuto místu se říká Hřebeny. Nad Dobříší, kam už od první republiky směřovali trampové, ještě najdete v lese sruby nebo ohniště. Ty pravé Brdy ale leží až nad údolím Litavky, která hory rozděluje na dvě poloviny. Nejvyššími vrcholy jsou Tok (864) a Praha (862).

    Dalším výraznějším vrcholem je Třemšín (827) s dřevěnou věží, kapličkou, kamenným mořem a výhledem na severovýchod. Zajímavá je hlavně historie tohoto místa. Na temeni hory stával skromný středověký hrad. Dochovaly se z něho zbytky valů, příkopů a mostu. V roce 1771 byla na Třemšíně postavena kaplička, která dodnes stojí v bývalém předhradí. Najdete zde také dřevěnou rozhlednu, ze které však nic neuvidíte, protože ji přerostly okolní stromy. Výhled si můžete ale dopřát z jižní strany svahu nedaleko věže, odkud je vidět na rožmitálskou kotlinu.

    Z Příbrami můžete za den objet třeba vodní nádrže Obecnice, Pilská a Laz. Často navštěvované místo je i Hořejší a Dolejší Padrťský rybník na jižním okraji vojenského prostoru, kam se dostanete z osady Teslíny. Tyto rozměrné rybníky jsou v těsném sousedství pěchotní střelnice. Každé hory mají své ochránce nebo vládce a ani Brdy nejsou výjimkou. Brdským lesům vládne Fabián, který sídlí na vrchu Baba, chodí odpočívat na Fabiánovo lože, pozůstatek svého zakletého hradu a na vrchu Plešivec pěstuje v zahrádce kouzelné byliny. Hradního pána a rytíře zaklela zlá a žárlivá čarodějka. Poté jeho hrad zmizel, Fabián se proměnil v ducha a jeho žena v zeměžluč.

    Nevěříte? Pokud vás zvědavost přece jenom přemůže, vydejte se na výpravu na jeho území. Vlakem můžete dojet do zastávky Rejkovice na trati Zdice – Protivín. Zelená značka vás odtud dovede na sedlo pod vrcholkem Plešivce a na hradiště z pozdní doby bronzové. Pak se můžete vydat po červené značce a obejít hradiště. Abyste se dostali k místu, kterému se říká Fabiánova zahrada, museli byste ale červenu značku opustit a vydat se na severní stranu vrcholu a podél skal. Modré a žluté značky vás dovedou k Fabiánovu prameni a Smaragdovému jezírku v bývalém lomu. Po žluté můžete pokračovat přes Lhotku a za vesnicí odbočít do Lochovic, kde je železniční zastávka. Nebo se můžete vypravit po modré značce na Fabiánovo lože a na vrchol Baba. Po sestupu vás modrá značka dovede kolem bývalého zámečku v Zátoru do Hostomic.

Autor: Míla Jaklová - www.turistik.cz

Vložil: Uživatel 66

Vytvořeno: 2008-12-04 00:00:00