Kateřinská jeskyně

Kateřinská jeskyně patří mezi pět jeskyní v Moravském krasu, které jsou přístupné veřejnosti. Tuto jeskyni najdeme ve spodní části Suchého žlebu a nedaleko Skalního mlýna.

Jeskyně byla útočištěm prehistorického člověka, což dokládají zdejší archeologické nálezy. Jedná se původně o výtokovou jeskyni a její celková délka je 950 metrů. Podzemní prostory vznikly působením vody podzemního potoka, který tudy protékal a v pozdějších letech změnil směr toku do Pustého žlebu k říčce Punkvě.

V Kateřinské jeskyni se nachází Hlavní dóm, který je největším zpřístupněným místem v Moravském krasu. Dóm je 37 metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký. V západní části dómu jsou dva skalní pilíře. Spojovací chodbou z dómu se dostaneme do prostor zvaných Nová jeskyně, jejíž krápníková výzdoba připomíná pohádku. Vidět tu můžeme takzvaný Bambusový lesík, který tvoří značné množství velmi tenkých, ale vysokých stalagmitů. V tomto prostoru můžeme vidět krápníkový útvar, připomínající Čarodějnici, která se opírá o hůl. Čarodějnici tvoří sintrové náteky a odlomený stalagmit. Dalším jeskynním prostorem přístupným veřejnosti je Dóm chaosu a v nepřístupné části jsou ještě dva dómy a to Dantovo peklo a Kalcitová chodba. Podle pověsti objevila jeskyni pasačka Kateřina, která tu hledala zatoulanou ovci.

Vstupní část jeskyně znali lidé již v minulosti, ale část Nová jeskyně byla objevena nájemcem restaurace Starý mlýn a jeskyňáři profesora Karla Absolona a to v roce 1909. V roce 1910 pak byly tyto podzemní prostory zpřístupněny veřejnosti. Prostory Hlavního dómu mají skvělou akustiku a tak se v těchto prostorách příležitostně pořádají i hudební akce. Prohlídková trasa jeskyně je dlouhá 430 metrů.