Obec byla založena někdy kolem začátku 13. století při německé kolonizaci. První písemná zmínka je z roku 1222. Část obce získala v roce 1385 manželka Hartneida z Lichtenštejna a tato část obce byla v roce 1638 připojena k lednickému panství. Větší část obce byla od roku 1435 majetkem velkopavlovického statku. Dominantou obce je pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele pocházející z roku 1508. Kostel byl po požáru v roce 1848 přestavěn, jeho dnešní podoba je po stavebních úpravách v roce 1912 až 1913. Na vnější zdi kostela je náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera s českým nápisem, pocházející z roku 1585. Ve středu obce stojí socha svatého Jana Nepomuckého z 19. století. V Zaječí najdeme pěknou kapličku svatého Floriána postavenou v roce 1710. Zaječí je větší vinařská obec s 1440 obyvateli a najdeme ji východním směrem od vodního díla Nové Mlýny, severovýchodním směrem od města Mikulov a severozápadním směrem od města Břeclav. Jihozápadním směrem od obce se rozprostírá chráněná krajinná oblast Pálava a jižním směrem oblast Lednicko-valtického areálu. Obcí protéká Zajičí potok a jihovýchodně se nad obcí zvedá Přítlucké hora ( 292 m.n.m.). Zaječí je obklopeno rozlehlými vinohrady s vinnými sklepy a ovocnými sady. Obcí prochází silnice spojující města Hustopeče a Mikulov a severním směrem nedaleko Zaječího prochází železniční trať na trase Brno - Břeclav. Západním směrem od obce na břehu Dolní Novomlýnské nádrže najdeme několik kempů a rekreačních objektů, tato vodní nádrž je využívaná k rekreačním účelům. Zaječím prochází cyklistická Velkopavlovická trasa. Dostupné autem po celý rok

Historie - Zaječí

Obec byla založena na počátku 13. století, konkrétní písemné prameny pochází z roku 1222. Zpočátku ves patřila k Velkopavlovickému statku až roku 1385 připadla jedna čtvrtina obce rodu Lichtenštejnů. Další velký zvrat přišel až roku 1848, kdy se Zaječí převedlo pod správu Hustopečského okresu. V roce 1949 byla obec začleněna k okresu Břeclav. Již od svého vzniku měla obec vlastní kostel a faru. Po připojení k Velkoněmecké říši 8. října 1938 obec připadla k říšskoněmeckému správnímu úřadu mikulovskému v Dolnodunajské župě a po roce 1945 opět k okresu hustopečskému. Po osvobození sovětskou armádou 16. dubna 1945 bylo německému obyvatelstvu konfiskováno 1186 ha půdy a 268 zemědělských usedlostí. Do obce přišlo 913 nových osídlenců převážně z nejbližšího okolí. Silnou tradici mají v okolí obce vinice, jejichž rozloha je okolo 200 hektarů. V součastné době má obec kolem 1400 obyvatel.

Kultura - Zaječí

O velikonocích se koná tradiční košt vína. Další významnou akci jsou krojované hody konající se na přelomu června a července.

Sport - Zaječí

Možnost vodních sportů na nedaleké vodní nádrži Nové Mlýny. Obcí prochází cyklistická stezka Velkopavlovická.

Výlety - Zaječí

Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele pocházející z roku 1508. Přestavěn po požáru v roce 1848, z původní stavby zůstal pouze presbytář. Na vnějším plášti kostela nalezneme plastiku sv. Jana Nepomuckého z 19. století, tento svatý má také sochu na místní návsi. Na stěně kostela má náhrobní kámen z roku 1585 nekatolický kněz Stanislav Reisenger. Za zmínku stojí i kaplička sv. Floriána z roku 1710. Lednicko-valtický areál je vzdálen pouhých 15 km, do Mikulova je to 12 km. Na dohled od obce se nachází vodní nádrž Nové Mlýny III.