Založen jako trhová ves pravděpodobně koncem 12. století. Německý název připomíná "světlé" vymýcené místo, české pojmenování je doloženo z roku 1273 v souvislosti s velmožem Hroznatou, kterému hroznětínský újezd daroval král Přemysl Otakr I. V roce 1333 byl Hroznětín Janem Lucemburským povýšen na město. Po Lipanech prodán císaři Zikmundovi (1434), který jej postoupil kancléři Kašparu Šlikovi. V 15. století se v okolí těžil cín a stříbro. Za třicetileté války však dobývání zcela ustalo. V městě se začali usazovat Židé, kteří nesměli žít v horních městech ani v nedalekých Karlových Varech. Vybudovali zde ghetto se synagogou a jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Tyto židovské památky byly za druhé světové války zničeny nacisty. V roce 1623 bylo panství zkonfiskován a prodáno císařskému vojevůdci vévodovi Sasko-Lauenburskému. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, řemesly a obchodem. Významnou architektonickou památkou je kostel sv. Petra a Pavla, mohutná, původně románská stavba, s barokní přestavbou ukončenou v roce 1734. Hroznětín je městem především k letní rekreaci v chatové oblasti Velkého rybníka. Dostupné autem po celý rok