Bílovec leží jihozápadním směrem od města Ostravy. Do města Bílovce vede železniční trať ze Studénky. Město se rozkládá na okraji Oderských vrchů a profil města je kopcovitý. Ze západní a severní strany je Bílovec obklopen lesy. Město bylo postaveno na březích říčky Bílovky. Jížním směrem od města je úzký pás chráněné krajinné oblasti Poodří a řadou rybníků. Součástí města jsou malé okolní obce a to Bravinné, Lubojaty, Ohrada, Lhotka, Výškovice a Stará Ves. V okolí města byly vybudovány cyklostezky, které nás zavedou do okolních měst a obcí. Na místě kde stávala slovanská osada nechal v roce 1316 až 1324 pan Vok z Kravař založit město. Hradby kolem města byly vybudovány po roce 1383. Z opevnění se dochovaly jen nepatrné části. Mezi další držitele města patřili páni z Fulštejna, Pražmové z Bílkova a Sedlničtí z Choltic. V 16. století byly v okolí města naleziště stříbrné rudy. V 19. století proslul Bílovec jako výrobce sukna a plátna. V roce 1828 byla ve městě započata výroba drobného kovového zboží. Majitel továrny byl Mathias Salcher a výrobky nesly značku Massag. V letech 1946 až 1991 pracovala továrna pod výrobní značkou Koh-i-nor. Za druhé světové války byla část historických domů zničena. Dochovalo se historické centrum města, které je městskou památkovou zónou. Náměstí má čtvercový půdorys do kterého v rozích ústí krátké uličky. Domy na náměstí jsou jedno nebo dvoupatrové. Renesanční stavba je radnice a byla postavena v letech 1592 až 1593. Ze sedlové střechy radnice se zvedá k obloze malá dřevěná věžička. Radnice byla přestavěna na konci 19. století a rekonstrukce budovy proběhla v roce 1969 až 1970. Mezi historicky zajímavé stavby řadíme také barokní dům v Zámecké ulici, který je zdobený barokním štítem. Nad městem stával hrad na jehož místě byl postaven v 16. století renesanční zámek a roce 1736 byl přestavěn v barokním slohu. Budova zámku byla v roce 1945 značně poškozena rozsáhlým požárem. V letech 1968 až 1980 byl zámek rekonstruován. Gotický kostel svatého Mikuláše pochází z období kolem roku 1400. Kostel prodělal přestavbu kolem roku 1500 a v 18. století. V roce 1615 byla ke kostelu přistavěna barokní věž. V roce 1905 bylo ve městě založeno muzeum, kde najdeme ukázky výroby perníků a modrotisku. V muzeu je také expozice cechovních džbánů z 18. a 19. století a užitkového nádobí. Název města: BílovecPočet obyvatel: 7524Rozloha: 49,3 km2Adresa: Městský úřad Bílovec, Slezské náměstí 1 411, 743 01 BílovecStatutární orgán - Starostka: Ing. Sylva KováčikováTelefon: 556 411 301Fax: 556 411 549E-mail: [email protected]é stránky: http://www.bilovec.czObec s rozšířenou působností: BílovecObec s pověřeným obecním úřadem: Bílovec Dostupné autem po celý rok

Historie - Bílovec

Město Odřivousovo – tak nazývali město v době vlády pánů z Kravař, kteří jej založili mezi léty 1316 – 1324. Pověst o původu znaku města Bílovce tzn. Odřivous (zavinutá střela) vypráví, že před dávnými časy žil na dvoře slovanského knížete Rostislava na Velehradě velmi silný muž, který se jmenoval Saul. Ten porazil v zápase neznámého cizince, který s posměchem vyzýval na souboj všechny urozené muže země, shromážděné v té době na dvoře Rostislavově. V boji mu Saul usekl knír, nabodl jej na kopí a přinesl knížeti na znamení vítězství. Za svoji udatnost byl knížetem Rostislavem povýšen do šlechtického stavu a useknutý knír nabodnutý na kopí dostal jako znak pro svůj rod se jménem Odřivous. Po pánech z Kravař patřilo město pánům z Fulštejna, pak Pražmům z Bílkova a posléze Sedlnickým z Choltic, kterým náležel zámek a část panství až do roku 1945. Město bylo zejména v 17. století významným centrem soukenické a plátenické výroby. Tehdy se také v jeho zdech konalo 18 zemských sněmů a na zámku byly uloženy zemské desky. Mohutné městské hradby však ve 30-ti leté válce neuchránily město před obrovskými ztrátami. Mezi léty 1896 - 1960 byl Bílovec sídlem okresní správy, obyvatelstvo bylo převážně německé. Po roce 1945 byla většina německých obyvatel vysídlena a město získalo ryze český charakter.

Kultura - Bílovec

Kulturní vyžití ve městě zajišťuje Dům kultury, základní umělecká škola, kino a muzeum. Své místo v povědomí kulturní veřejnosti si získal ochotnický divadelní soubor Odřivous. Na kulturním životě ve městě se podílí i restaurace Na Střelnici, kde probíhají koncerty určené převážně mladší generaci. Město Bílovec, jako jediné v okrese, má v provozu letní kino a naleznete zde městské muzeum. Nejvýznamnější akce: Jaro – velikonoční jarmark na Slezském náměstí Červen – Den města Září – Běh Terryho Foxe Prosinec – Mikulášský jarmark

Sport - Bílovec

Město má fotbalový a tenisový areál, krytou tenisovou halu se squashem, malý krytý bazén se saunou a rehabilitací, kurty na odbíjenou, kuželnu, aerobic studio, posilovnu, je zde umělá horolezecká stěna a v neposlední řadě tělocvičny a hřiště u všech škol. Oblíbeným místem se stal i nově otevřený Bowling relax club, kde je 6 drah. Součástí klubu je i malá restaurace. Motoristům a milovníkům motokrosu slouží areál Skalka. Krajina není poznamenána těžební ani průmyslovou činností, nabízí široké možnosti pro cyklo i pěší turistiku. Přírodní park Oderské vrchy nabízí nenáročné vycházky po značených turistických cestách. Vodní plocha v Údolí mladých poskytuje možnost rybaření a relaxace. Přes město vede cyklistická stezka - Moravská brána. Cílem turistických výletů je nově opravený větrný mlýn v Bílovci - Požaze, který je technickou památkou.

Výlety - Bílovec

Střed města je chráněnou památkovou zónou od roku 1992. Slezské náměstí bylo v r. 2001 nově zrekonstruováno a jeho výrazným prvkem se stala obří šachovnice, na níž probíhají exhibice vítězů každoročního šachového turnaje. Dominantou města je renesanční zámek. Město se může pochlubit renezanční radnicí z roku 1593, pod kterou jsou rozsáhlé sklepní prostory, v jádru snad ještě gotické. Gotická stavba kostela sv. Mikuláše na Slezském náměstí pochází ze 14. století. Uvnitř kostela jsou obrazy místního rodáka malíře F. I. Leichera a renovovaný výsek obrazu P. P. Rubense. Nedaleko náměstí se nachází kaple sv. Barbory. Původně gotická stavba je poprvé písemně doložena z roku 1465, dnes slouží jako obřadní síň.