První písemná zmínka o obci je z roku 1141. Obec byla rozdělena na několik dílů, které byly vlastnictvím drobných šlechtických rodů. V roce 1384 byl Ořechov majetkem Mikši z Malenovic a z Podhradí a obec byla spojena do jednoho celku. V průběhu 14. století byla v obci postavena tvrz. V roce 1407 se majitelem tvrze a obce stávají Ořechovští z Honbic a v roce 1493 kupuje Velký Ořechov Hynek ze Zástřizl. První písemná zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1500. V tomto roce je obec i tvrz majetkem Onšíků z Bělkovic a v roce 1518 se opět dostává do držení pánů ze Zástřizel a tito nechávají tvrz renesančně přestavět. Od roku 1652 do konce 19. století byla tvrz a obec majetkem Kouniců. Kounicové nechali na přelomu 17. a 18. století přestavět tvrz na malý barokní zámek. V současné době je zámek přebudovaný na školní budovu. Kromě zámečku dominuje obci barokní kostel svatého Václava pocházející z počátku 18. století. Ve středu obce stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého zhotovená v roce 1733. Kromě této sochy najdeme v obci ještě sochu svatého Josefa z roku 1725, kamenný kříž pocházející z roku 1733 a netypická boží muka. Velký Ořechov je větší obcí se 700 obyvateli a najdeme ji severním směrem od Uherského Brodu a jižním směrem od Zlína v oblasti přírodního parku Vizovická vrchovina. Obec se rozkládá mezi tokem říčky Holomni a Částkovského potoka. Severovýchodně se nad obcí zvedá vrchol Za Dvory ( 410 m.n.m.) na jehož vrcholku je postaven vysílač. V okolí obce se rozprostírají lesy, na okraji lesa západně od obce vyvěrá minerální sirný pramen. Severozápadně od obce je na toku Částkovského potoka malá vodní nádrž využívaná jako přírodní koupaliště a k rybolovu. Ve východní části obce stojí zámeček, dnes sloužící jako škola. Dostupné autem po celý rok