Sušany leží zhruba deset kilometrů východně od Chomutova v nadmořské výšce 275 metrů. První zmínka je připomíná již v roce 1175. V roce 1281 byla ves zřejmě samostatným panstvím Petra ze Sušan. O jejích osudech z pozdějších let toho není mnoho známo. Jisté je, že patřila k postoloprtskému panství, které vlastnil klášter Porta Apostolarum. V roce 1420 byl klášter husity vypálen a jeho majetku, tedy i Sušan, se zmocnilo město Louny. Král Jiří z Poděbrad přiměl Lounské klášterní majetek vydat a novým majitelem Sušan se stal Petr Veitmíl. V majetku Veitmílů zůstalo panství až do roku 1600. Pak bylo prodáváno různým majitelům. Nakonec se v roce 1692 pánem Sušan stal Ferdinand Schwarzenberg. Velká změna v životě obce nastala v roce 1850, kdy se v důsledku správní reformy Rakousko-Uherska Sušany osamostatnily. Samostatné zůstaly až do roku 1980, kdy se staly osadou Strupčic. V Sušanech vznikla velmi záhy škola, první známý učitel je připomínán již v roce 1664. Původně měla jen jednu třídu, novou budovu dostala v roce 1885, cvičiště měla od roku 1880 a školní zahradu od roku 1890. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství, které však velmi často trpělo suchem. Když byl v roce 1881 postaven v Havrani cukrovar, začala se ve větší míře pěstovat cukrová řepa. Kromě zemědělců byli v obci dva hostinští a dva ševci, po jednom kramář, kovář, truhlář a krejčí. Vesnice to byla bohatá, podle tereziánského katastru většina obyvatel měla polnosti nadprůměrné rozlohy, bezzemci v katastru nejsou uváděni vůbec. V roce 1850 je v obci uváděno dvě stě jedenáct obyvatel, v roce 1910 dvě stě osmačtyřicet, roku 1939 klesl počet na sto osmaosmdesát. Nejvíce lidí tu žilo v roce 1945 ( 252 obyvatel ) a v dalších letech jejich počet již neustále klesal. V roce 1990 už tu trvale bylo hlášeno jen 56 lidí. Dostupné autem po celý rok