Dolní Věstonice leží na Jižní Moravě, severně od města Mikulov. Městečko je známé díky archeologickému nálezu sošky Věstonická Venuše. Dolní Věstonice se rozkládají na úpatí Pavlovských vrchů a na břehu soustavy vodních nádrží Vodní mlýny. Vodní nádrže jsou postaveny na řece Dyji, původně měli sloužit k zadržení vody při povodních. V dnešní době jsou na březích vybudovány pláže a v jejich okolí rekreační střediska a kempy. Nejvýše položeným místem nad městečkem je Děvín ( 549 m.n.m.). Jižním směrem od Věstonic jsou na stráních okolních kopců rozsáhlé vinohrady. Západním směrem od Dolních Věstonic vidíme soustavu ropných věží. Městečkem prochází dálkové značené cyklotrasy, Moravská vinná a Mikulovská. Z městečka vede značená turistická trasa. Jižním směrem dojdeme k zřícenině hradu Dívčí hrady, tady najdeme rozcestí a počátek naučné stezky Děvín, po které vystoupáme na vrcholek kopce Děvín. Z vrcholku Děvína můžeme dále pokračovat přes soutěsku na vrcholek Stolové hory ( 458 m.n.m.), kde je významné archeologické naleziště. Cestou budeme procházet kolem zříceniny Sirotčího hrádku. Území dnešního městečka bylo osídleno již v pravěku. V okolí města jsou významná archeologická naleziště. Ve dvacátých letech 20. století tu profesor Absolon objevil sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. K unikátním nálezům ze zdejší lokality patří světově známá soška ženy, nazývaná Věstonická Venuše. I v pozdějších dobách byla oblast osídlována. Severním směrem od Dolních Věstonic bylo nalezeno na místě zvané Na Pískách Slovanské pohřebiště, které pravděpodobně pochází z období Velkomoravské říše. U severního okraje městečka jsou archeologické nálezy opevněného hradiště z 10. až 13. století v místech nazývaných Vysoká zahrada. Jsou tu odkryté základy kostela, připomínajícího hrad Strachotín, což byla rozsáhlá pevnost na jižní Moravě. Osada Dolní Věstonice byla založena kolem roku 1300 u obchodní cesty z Rakouska na Moravu. Osada náležela k panství nedalekých Dívčích hradů a později přešla k mikulovskému panství. Ve 14. století byla osada prohlášena městečkem. V roce 1460 získalo městečko právo pořádat týdenní trhy. V 16. století bylo městečko střediskem luteránství. V roce 1575 byla Věstonice v majetku rodu Dietrichštejnů, kteří tvrdě prosazovali katolickou víru ve městě a okolí. V době stavovského povstání proběhla mezi Věstonicemi a Strachotínem významná bitva kdy stavovské vojsko porazilo císařské vojáky. Koncem druhé světové války při osvobozovacích bojích bylo městečko poničeno rozsáhlým požárem. Centrum městečka tvoří dvě rovnoběžné ulice, které dříve vedly podél toku Dyje. Severní ulice přechází v náměstí, kde stojí renesančně přestavěný gotický kostel svatého Michala, zvětšený v roce 1724. Domy na náměstí jsou postaveny v barokním a renesančním slohu. V jižní části náměstí stojí bývalá budova radnice, která se vyznačuje žudrem. Jedná se o barokní stavbu z první poloviny 18. století. V dnešní době je v budově muzeum s archeologickými nálezy, včetně kopie Věstonické Venuše. U západního okraje městečka stával do roku 1995 renesanční mlýn, ze kterého zůstala ušetřena pouze barokní brána. Dostupné autem po celý rok

Historie - Dolní Věstonice

Území dnešního městečka bylo osídleno již v pravěku. V okolí města jsou významná archeologická naleziště. Ve dvacátých letech 20. století tu profesor Absolon objevil sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. K unikátním nálezům ze zdejší lokality patří světově známá soška ženy, nazývaná Věstonická Venuše. I v pozdějších dobách byla oblast osídlována. Severním směrem od Dolních Věstonic bylo nalezeno na místě zvané Na Pískách Slovanské pohřebiště, které pravděpodobně pochází z období Velkomoravské říše. U severního okraje městečka jsou archeologické nálezy opevněného hradiště z 10. až 13. století v místech nazývaných Vysoká zahrada. Jsou tu odkryté základy kostela, připomínajícího hrad Strachotín, což byla rozsáhlá pevnost na jižní Moravě.

Osada Dolní Věstonice byla založena kolem roku 1300 u obchodní cesty z Rakouska na Moravu. Osada náležela k panství nedalekých Dívčích hradů a později přešla k mikulovskému panství. Ve 14. století byla osada prohlášena městečkem. V roce 1460 získalo městečko právo pořádat týdenní trhy. V 16. století bylo městečko střediskem luteránství. V roce 1575 byla Věstonice v majetku rodu Dietrichštejnů, kteří tvrdě prosazovali katolickou víru ve městě a okolí. V době stavovského povstání proběhla mezi Věstonicemi a Strachotínem významná bitva kdy stavovské vojsko porazilo císařské vojáky. Koncem druhé světové války při osvobozovacích bojích bylo městečko poničeno rozsáhlým požárem.

Výlety - Dolní Věstonice

Centrum městečka tvoří dvě rovnoběžné ulice, které dříve vedly podél toku Dyje. Severní ulice přechází v náměstí, kde stojí renesančně přestavěný gotický kostel svatého Michala, zvětšený v roce 1724. Domy na náměstí jsou postaveny v barokním a renesančním slohu. V jižní části náměstí stojí bývalá budova radnice, která se vyznačuje žudrem. Jedná se o barokní stavbu z první poloviny 18. století. V dnešní době je v budově muzeum s archeologickými nálezy, včetně kopie Věstonické Venuše. U západního okraje městečka stával do roku 1995 renesanční mlýn, ze kterého zůstala ušetřena pouze barokní brána.

Jižním směrem od Věstonic jsou na stráních okolních kopců rozsáhlé vinohrady. Západním směrem od Dolních Věstonic vidíme soustavu ropných věží. Městečkem prochází dálkové značené cyklotrasy, Moravská vinná a Mikulovská. Z městečka vede značená turistická trasa. Jižním směrem dojdeme k zřícenině hradu Dívčí hrady, tady najdeme rozcestí a počátek naučné stezky Děvín, po které vystoupáme na vrcholek kopce Děvín. Z vrcholku Děvína můžeme dále pokračovat přes soutěsku na vrcholek Stolové hory ( 458 m.n.m.), kde je významné archeologické naleziště. Cestou budeme procházet kolem zříceniny Sirotčího hrádku.