V Kuřimi stávala na počátku 16. století tvrz, sídlo majitelů obce. V roce 1547 byla tvrz i s obcí prodána městu Brnu. Brněnští radní nechali v Kuřimi v letech 1592 až 1594, v místech kde stávala tvrz, postavit renesanční zámek. Zámek měl sloužit potřebám správy panství. V budově zámku byl byt správce, kancelář a obytné místnosti pro personál správy panství. Kolem poloviny 19. století nebyl zámek využíván k původnímu účelu, postupně ztrácel svůj význam a nakonec byl opuštěn. V roce 1859 byla v budově zámku vojenská nemocnice. V 70. letech 19. století měla zámek pronajatý obec Kuřim a v zámku byla zřízena škola a byt pro učitele. V roce 1884 byl městem Brnem zámek částečně přestavěn na dívčí sirotčinec. Sirotčinec se rozšiřoval a prostory zámku nestačily a tak byla ke starému zámku v roce 1888 až 1889 přistavěna novobarokní budova, tak zvaný nový zámek. V roce 1923 byl sirotčinec přestěhován a v zámku byl umístěn Zemský ústav pro kojence a kojící matky. V roce 1948 byl v zámku domov mládeže a od roku 1951 byl zámek využíván pro potřeby učiliště v TOSu Kuřim. V roce 1992 byl zámek vrácen městu Brnu a to jej prodalo městu Kuřim. V jihozápadní části města Kuřim stojí dvoupatrový renesanční zámek, s novobarokní částí. Zámek představuje venkovské šlechtické feudální sídlo. Původní starý zámek byl rozšířen o novobarokní přístavbu tak zvaný nový zámek. Zámek má půdorys protáhlého obdélníku s vnitřním dvorem. Zámek tvoří dominantu jihozápadní části města. V interiéru zámku jsou barokní i renesanční lunetové klenby. V prvním patře zámku, nade dveřmi je renesanční kortuše se znakem Brna. Zámek není veřejnosti přístupný, je využíván pro potřeby SOU a průmyslové školy ve městě. Část zámku slouží ke kulturním akcím města a v letním období se na nádvoří konají kulturní akce. Nezpřístupněno veřejnosti