Bečov nad Teplou leží jižním směrem od města Karlovy Vary. Kolem města prochází silniční tah spojující Karlovy Vary a Plzeň. Kolem města vede železniční trať z Karlových Varů do Mariánských Lázní. Bečov se rozkládá v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. V tomto lese najdeme řadu minerálních pramenů a značné množství přírodních rezervací. Ve středu smrkových lesů jsou vybudovány tři kaskádovité rybníky. Město je postaveno na kopci, který obtéká řeka Teplá. Město Bečov se může pochlubit zajímavým programem pro turisty. Z města vede naučná stezka na Šibeniční vrch, kde najdeme zbytky bývalého popraviště, které mají kruhový půdorys o průměru 4,8 metrů. Na tomto vrchu se pořádají v turistické sezoně ukázky poprav. Naučnou stezku lemují informační tabule, kde najdeme podrobné informace o tom jak byly tyto popravy v minulosti prováděny. Jihozápadním směrem od města na úpatí vrcholku V Boru ( 804 m.n.m.) vyvěrá pramen Grunské kyselky, která byla do láhví stáčena od roku 1893. V současné době je kyselka prodávána pod názvem Magnesia. Nedaleko stáčírny je pramen upraven pro veřejné užívání. O další rozvoj Bečova rozhodl rozvoj hornictví ve 13.-16.stol.ve Slavkovském lese.Těžilo se zlato,stříbro,ale zejména cín,jehož těžba zde měla celoevropský význam. Roku 1357 páni z Rýzmburka(Hrabišicové)udělují Bečovu městská práva,L.P.1482 král Vladislav II. tyto práva potvrdil, rozmnožil a udělil Bečovu městský znak. Po třicetileté válce však těžba upadala,což vedlo obyvatele ke hledání nové obživy.Důsledkem toho byl rozmach řemesel,např.cínařství,tkalcovství,koželužství,kloboučnictví aj.Zajímavostí se stal vznik a mimořádný rozkvět hudební tradice.Mnohé obce prosluly svými hudebníky. Barokní doba(17.a 18.stol) přinesla řadu změn na vizáži Bečovska:Např.nové barokní kostely byly postaveny v Nové Vsi, Dražově, Dolní Hluboké a i v Bečově byl kostel sv.Jiří přestavěn do barokní podoby.Zde si můžete prohlídnout jeho interiér. Dále se přestavby velmi výrazně dotkly bečovského hradu,kterému místní patrně od té doby říkají spíše zámek. V devatenáctém století se v okolí Bečova prudce rozvinula dopravní infrastruktura.Velký pokrok udělalo i poštovnictví.Ze řemesel bylo na rozmachu knoflíkářství,smolařství,výroba koženého zboží a obchodování s chmelem.Na venkově byl rozšířen chov ovcí a práce v lese. V Horním Slavkově byla již v roce 1792 založena první česká porcelánka,která svým velkým úspěchem dala podnět k založení celé řady dalších. Poblíž Bečova,v Chodově byla založena výrobna kyseliny sírové,zvaná Vitriolka. Dvacáté století se neblaze zapsalo do historie Bečova,zejména jeho první polovina.První sv.válka znamenala pro Slavkovský les hospodářský úpadek,po ní došlo k zániku zbytků místní lidové kultury. Nejhorší mělo ale ještě přijít.Po vyhnání Němců ze Sudet(a celé Karlovarsko bylo v předválečné době oblastí s dominantním německým osídlením) se celé pohraničí vylidnilo. Celé dosavadně líčené dějiny Bečova byly německé dějiny. Do Sudet přicházeli lidé ze všech koutů republiky,lidé,kteří celý život žili někde jinde,a proto neměli ke krajině vztah.Navíc v Bečovsku bylo kvůli nedostatku pracovních míst,špatnému zásobování a spojení znovuosídlení minimální.Do roku 1956 bylo v Bečově demolováno 117 budov. Dnes,procházíte-li se krajinou na Bečovsku,často jdete kolem demolovaných domů,aniž o tom vůbec víte. Po tak dlouhé době z nich většinou zbývají pouze 30-40 cm vysoké zídky,většinou zarostlé travou,trním či zapadané jehličím.Takových budov je mnoho.Osobně znám jednu bývalou vesnici,kterou by neznalý člověk prošel,aniž by si vůbec povšiml,že stojí na místě,kde ještě v roce 1945 žili lidé. První zmínka o Bečovu je z konce 13. století. Páni z Oseku tady nechali postavit hrad. Hrad sloužil k obraně významné cesty, která tudy procházela a podle historických pramenů se tady ve 14. století vybíralo clo. V roce 1387 byla v podhradí postavena obec, která byla již v roce 1399 povýšena na město. Od roku 1411 byli majitelé hradu pánové z Plavna. Tento šlechtický rod byl známý svým nepřátelstvím k husitům. V roce 1430 dobil hrad husitský vojevůdce Jakoubek z Vřesovic a po jeho nájezdu byl hrad velmi poničen. Ke konci 15. století byl městu udělen králem Vladislavem II. městský znak. Mezi další významné majitele panství patřil na konci 15. a na počátku 16. století rod Pluhů z Rabštejna. Od 15. století se v okolí města těžily kovy. Pánové z Rabštejna přispěli k rozkvětu těžby a to především v těžbě cínu, zlata a stříbra. V první polovině 16. století byl majetek Pluhů zabaven. Příčinou byla účast Kašpara Pluha na stavovském povstání proti Ferdinandu I. Velkou pohromu zažil Bečov v první polovině 17. století. Útrapy města započala třicetiletá válka. V roce 1621 město Bečov vyhořelo. V roce 1632 ve městě řádila morová nákaza a řadu obyvatel zahubila. V roce 1648 město napadli a značně poničili Švédové. Hrad byl opraven, ale byl používán pouze k ukládání zásob. Doly na těžbu kovů zastavily svou práci, jelikož většina horníků opustila město. Město vystřídalo několik majitelů. V roce 1813 vlastnili Bečov páni Kounicové, kteří jej prodali pánům z rodu Beaufort-Spontin. V roce 1760 postihl město další ničivý požár. Po tomto roce byly budovy stavěny ve většině z cihel a kamenů. Město Bečov bylo v roce 1882 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Dominantou města je hrad a zámek. První zmínka o hradu pochází ze 14. století. Při archeologických průzkumech byl v objektu hradu objeven velmi cenný relikviář svatého Maura. Vydáme-li se na prohlídku zámku budeme procházet po kamenném mostě, na kterém si můžeme prohlédnout sochu svatého Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto. Tyto sochy byly vytvořeny v roce 1753. V podzámčí by neměl náší pozornosti uniknout Panský dům, který byl postaven počátkem 16. století a v 18. století byl přestavěn. V blízkosti zámku byl v roce 1880 vybudován italský novorenesanční terasovitý park. Park je vytvořen na místě kde stávaly hospodářské budovy. Barokní kostel svatého Jiří byl postaven v roce 1763 až 1767. Na náměstí najdeme kašnu z 19. století, nedaleko je mariánský sloup z roku 1680. Ve městě byla před druhou světovou válkou Židovská čtvrť, hřbitov a synagoga. Do dnešní doby se zachovaly pouze tři židovské domy, ostatní byly zničeny ve válce. Původní radnice byla postavena v roce 1760 v roce 1851 byla přestavěna. Do původní podoby byla opět přebudována v roce 1898. Mezi historicky významné domy na náměstí musíme zařadit Starou poštu z konce 18. století. Domy na náměstí jsou v barokním a klasicistním stylu, svou podobu získaly až po přestavbě. Několik domů se dochovalo v původní podobě. Dostupné autem po celý rok

Historie - Bečov nad Teplou

Již v 1. polovině 13. století zde existovala osada, které vévodil hrádek s knížecí zemskou celnicí. Trhová osada se stala křižovatkou obchodních cest od Plzně na sever a tzv. Zemské stezky Chebské. Písemné prameny se o bečovském hradu, zbudovaném na skalnatém ostrohu nad říčkou Teplou, zmiňují poprvé v roce 1314. Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13.-16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). Těžba cínu kulminovala v první půli 16. století, poté došlo k jejímu pozvolnému úpadku, který završila třicetiletá válka. V devatenáctém století se stalo pro Bečov stoletím rozvoje silniční a železniční dopravy což podnítilo rozvoj prvních malých manufaktur. V blízkém Horním Slavkově byla v roce 1792 založena první česká porcelánka. V roce 1974 byla zřízena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, zahrnující do svého území celý region Bečovska. Bečov nad Teplou je ideálním východiskem výletů do CHKO Slavkovský les. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od léta 1997 vzácný relikviář svatého Maura z 12. století, unikátní románská památka evropského významu. Ve městě naleznete muzeum hraček a motorek.

Výlety - Bečov nad Teplou

Kromě již zmiňovaného zámku a relikviáře Sv. Maura, by Vám neměli ujít další místa v okolí. Především se jedná o CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně, Františkovy lázně, Karlovy Vary, hrad Loket a Klášter v Teplé. Město a jeho okolí nabízí řadu možností pro aktivní odpočinek.