Vrchlabí leží v Severních Čechách, severovýchodním směrem od města Jičín. Město se rozkládá na úpatí jižních vrcholků Krkonoš a na toku řeky Labe. Vrchlabí je označováno jako vstupní brána do Krkonoš. Město je vyhledávaným střediskem celoroční turistiky. Nedaleko severního okraje města je vybudován rozlehlý lyžařský areál a své uplatnění zde najdou zdatní i méně zdatní sjezdoví lyžaři a je tu také celá řada udržovaných běžeckých stop. U jihozápadního a východního okraje města jsou vybudovány rybníky. Rybník Vejsplachy jihozápadně od Vrchlabí je využíván jako přírodní koupaliště a na jeho břehu je vybudován kemp. V blízkém okolí města jsou vybudovány ještě další tři kempy. Východním směrem od města najdeme sportovní letiště. Na území města se křižují cyklistické trasy a to Jizersko – krkonošská magistrála a Labská trasa. Město je výchozím bodem celé řady turistických tras, které nás zavedou do oblasti Krkonoš. Vydáme-li se z města severozápadním směrem dojdeme na vrchol kopce Přední Žaly ( 1018 m.n.m.) na jehož vrcholku je postavena rozhledna. Na tento kopec můžeme také vyjet sedačkovou lanovkou jejíž dolní stanice je severním směrem z Vrchlabí v osadě Herlíkovice. Stráně Předních Žalů jsou také využívány vyznavači paraglidingu. První zmínka je z roku 1359, kdy tu stávala dřevorubecká osada. V roce 1533 byla osada povýšena na město zásluhou hornického odborníka Kryštofa Gendorfa. Na základě jeho průzkumů bylo v okolí města otevřeno několik dolů, ve kterých se těžily barevné a drahé kovy a také železná ruda. Kryštof Gendorf se usídlil ve Vrchlabí a pyšnil se značným majetkem. Jeho pravnuk se zúčastnil stavovského povstání a jako trest mu byl majetek zabaven. Novým majitelem města se stal Albrecht z Valdštejna a po té Rudolf z Morzinu. Za vlády posledního jmenovaného majitele se ve městě rozvíjela železářská výroba za jeho značné podpory. Jednalo se především o výrobu a vývoz zbraní. Na počátku 19. století bylo Vrchlabí průmyslovým městem kde pracovaly papírny, přádelna, tkalcovna a tiskárna. V roce 1864 byla ve městě zahájena výroba kočárů a v roce 1908 byl v této továrně vyroben první vrchlabský automobil. Ve Vrchlabí byla založena tkalcovská škola, jejímž studentem byl také malíř Josef Čapek. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Zámek pochází ze 16. století a v 19. a 20. století prodělal rozsáhlou rekonstrukci. Kolem zámku byl vybudován rozlehlý park, ve kterém najdeme nevelké arboretum a byla tu vyznačena naučná stezka. Ke kostelu svatého Augustina pocházející z roku 1725 přiléhá bývalý klášter augustiniánů, který byl postavena v roce 1705. V současné době je v objektu kláštera instalována expozice Krkonošského muzea. V roce 1888 byl postaven novogotický kostel svatého Vavřince. Na náměstí stojí původně renesanční budova radnice, která byla v letech 1735 až 1736 barokně přestavěna. Ve městě najdeme také několik zajímavých domů, jedná se o dům U sedmi štítů a soubor roubených domků s dřevěnými štíty nedaleko náměstí. Pozoruhodná je budova lékárny U černého orla. V tomto domě bydlela od roku 1805 botanička Josefa Kablíková. Na území města je také zajímavá technická památka a to barokní kamenný most přes řeku Labe pocházející ze 17. století. Dostupné autem po celý rok

Historie - Vrchlabí

První zmínka je z roku 1359, kdy tu stávala dřevorubecká osada. V roce 1533 byla osada povýšena na město zásluhou hornického odborníka Kryštofa Gendorfa. Na základě jeho průzkumů bylo v okolí města otevřeno několik dolů, ve kterých se těžily barevné a drahé kovy a také železná ruda. Kryštof Gendorf se usídlil ve Vrchlabí a pyšnil se značným majetkem. Jeho pravnuk se zúčastnil stavovského povstání a jako trest mu byl majetek zabaven. Novým majitelem města se stal Albrecht z Valdštejna a po té Rudolf z Morzinu. Za vlády posledního jmenovaného majitele se ve městě rozvíjela železářská výroba za jeho značné podpory. Jednalo se především o výrobu a vývoz zbraní. Na počátku 19. století bylo Vrchlabí průmyslovým městem kde pracovaly papírny, přádelna, tkalcovna a tiskárna. V roce 1864 byla ve městě zahájena výroba kočárů a v roce 1908 byl v této továrně vyroben první vrchlabský automobil. Ve Vrchlabí byla založena tkalcovská škola, jejímž studentem byl také malíř Josef Čapek.

Výlety - Vrchlabí

Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Zámek pochází ze 16. století a v 19. a 20. století prodělal rozsáhlou rekonstrukci. Kolem zámku byl vybudován rozlehlý park, ve kterém najdeme nevelké arboretum a byla tu vyznačena naučná stezka. Ke kostelu svatého Augustina pocházející z roku 1725 přiléhá bývalý klášter augustiniánů, který byl postaven v roce 1705. V současné době je v objektu kláštera instalována expozice Krkonošského muzea. V roce 1888 byl postaven novogotický kostel svatého Vavřince. Na náměstí stojí původně renesanční budova radnice, která byla v letech 1735 až 1736 barokně přestavěna. Ve městě najdeme také několik zajímavých domů, jedná se o dům U sedmi štítů a soubor roubených domků s dřevěnými štíty nedaleko náměstí. Pozoruhodná je budova lékárny U černého orla. V tomto domě bydlela od roku 1805 botanička Josefa Kablíková. Na území města je také zajímavá technická památka a to barokní kamenný most přes řeku Labe pocházející ze 17. století.

Nedaleko severního okraje města je vybudován rozlehlý lyžařský areál a své uplatnění zde najdou zdatní i méně zdatní sjezdoví lyžaři a je tu také celá řada udržovaných běžeckých stop. U jihozápadního a východního okraje města jsou vybudovány rybníky. Rybník Vejsplachy jihozápadně od Vrchlabí je využíván jako přírodní koupaliště a na jeho břehu je vybudován kemp. V blízkém okolí města jsou vybudovány ještě další tři kempy. Východním směrem od města najdeme sportovní letiště. Na území města se křižují cyklistické trasy a to Jizersko – krkonošská magistrála a Labská trasa. Město je výchozím bodem celé řady turistických tras, které nás zavedou do oblasti Krkonoš. Vydáme-li se z města severozápadním směrem dojdeme na vrchol kopce Přední Žaly ( 1018 m.n.m.) na jehož vrcholku je postavena rozhledna. Na tento kopec můžeme také vyjet sedačkovou lanovkou jejíž dolní stanice je severním směrem z Vrchlabí v osadě Herlíkovice. Stráně Předních Žalů jsou také využívány vyznavači paraglidingu.