Hrádek nad Nisou leží v Severních Čechách, severozápadně od města Liberec. Městečko se rozkládá v těsném sousedství hranic tří států a to České republiky, Německa a Polska. Jihozápadním směrem od městečka najdeme pohoří Lužické hory a východně nedaleko od Hrádku vidíme vrcholky kopců náležejícím Jizerským horám. Hrádkem prochází železniční trať vedoucí z Liberce do německého města Zittau. Městem protéká řeka Lužická Nisa. Nedaleko západního okraje města je na rybníku Kristýna vybudováno přírodní koupaliště a rekreační zázemí pro obyvatela města, včetně kempu. Východním směrem z města je hrad Grabštejn na okraji stejnojmenné obce a v podhradí je vybudováno golfové hřiště. Městečko můžeme využít jako výchozí bod do Lužických hor, kde najdeme řadu skalních pískovcových útvarů. Po značených turistických trasách se vydáme na Sedlecký Špičák ( 554 m.n.m.), dále budeme pokračovat na Popovu skálu ( 565 m.n.m.). Odtud se můžeme vydat východním směrem na Krkavčí skály ( 499 m.n.m.) a nebo západním směrem kolem památného stromu Tobiášovy borovice ke zřícenině hradu Větrov na vrcholku kopce Loupežnický vrch ( 528 m.n.m.). U rekreační oblasti Kristýna se můžeme vydat po naučné stezce Lužické a Žistavké hory, která částečně vede i příhraniční oblastí Německa. V Hrádku se křižuje několik dálkových cyklistických tras a to Jizersko-Krkonošská magistrála, cesta Krajem pískovcových skal a tak zvaný Malý okruh euroregionem Nisa. V roce 1288 tu byla osada s farním kostelem. Po období husitských válek se v okolí dnešního města usadili loupeživí rytíři. Panství chátralo o obnovu se zasloužil pan Mikuláš z Donína ( 1512 – 1540 ), kdy se Hrádek rozrostl na městečko. V období třicetileté války městečko a jeho okolí obsadili Švédové, což mělo za následek částečné vylidnění území. Rozrůstat se Hrádek začal koncem 17. století a to v roce 1660 západním směrem a v roce 1689 byly postaveny nové domy u jižního okraje městečka. Na přelomu 18. a 19. století byl postaven přes Nisu dřevěný most, který spojil městečko s obcemi Donín a Loučná. Koncem 19. století se v Hrádku rozvíjel textilní průmysl a nedaleko města byla objevena ložiska lignitu a započala jeho těžba. V současné době tvoří zatopený důl rekreační zázemí města. V roce 1860 byl původní dřevěný most nahrazen novým mostem a v roce 1907 byl vybudován další most přes Nisu. Most tvořila ocelová nýtovaná konstrukce, kterou v roce 1970 nahradil železobetonový most. Na konci druhé světové války se rozvoj města zastavil a to jako důsledek odsunu německých obyvatel města. Provoz na železniční trati z Liberce do Zittau byl zahájen v roce 1859. V 70. a 80. letech 20. století bylo ve městě vybudováno nevzhledné panelové sídliště. Silniční hraniční přechod byl nedaleko města otevřen v devadesátých letech 20. století. Městské náměstí bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, jelikož si uchovalo svou podobu z 19. století. Barokní budova tak zvaného panského úředního domu byla postavena v roce 1797 a v roce 1930 byla na budově provedena rekonstrukce. V Hrádku se dochovalo několik dřevěných domů zhotovených v 17. století a zděné domy postavené na konci 18. století. Domy č.p. 65 a 66 byly přestavěny na zámeček, který byl využíván do 60. let 20. století a od této doby je prázdný a chátrá. Na původním místě starší svatyně byl v roce 1466 postaven kostel svatého Bartoloměje, který v roce 1763 prodělal rekonstrukci. Ve hřbitovní zdi jsou výklenky s kaplemi Křížové cesty, vybudované v letech 1767 až 1768. Klasicistní budova fary byla postavena v roce 1804 a kostel Německé evangelické církve byl postaven v roce 1901 v novorenesančním slohu. Dostupné autem po celý rok