Pojmenování Vršovic souvisí s mocným rodem Vršoviců (vyhubeným r. 1108), kteří tu měli tvrz v blízkosti Vyšehradu. Jméno Vršovice se ponejprv vyskytuje r. 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Výklad o původu Vršovic se různí; na př.: od "vršité" polohy osady, též od rybářské "vrše". (Zlatou vrš v modrém poli měli ve znaku Vršovci.) Ve znaku města Vršovic jest též vrš pod lvem. - Již r. 1088 byl tu majetek kapituly Vyšehradské, později též řádu rytířů německých od sv. Benedikta. Vedle polí, chmelnic, zahrad, ode dávna tu byly vinice, které za Karla IV. hojně byly rozmnoženy, že říkalo se tu "viniční údolí". V husitských bojích r. 1425 položili se tu Husité táborem. Ve smlouvě z r. 1672 se uvádí "tvrz Vršovice s poplužním dvorem, mlýnem, pivovarem a vsí Vršovice atd.". Již r. 1028 byla ve Vršovicích kaple sv. Máři Magdaleny, později kostel sv. Mikuláše. Kostel zdejší vznikl ze staré románské kaple. Byl dosti chudičký a teprve r. 1896 byl přestavěn. Socha sv. Jana Nep. u kostela pochází z r. 1725. Ve věži jsou dva zvony a to z r. 1511 (od mistra Bartoloměje) a z r. 1671 s českým nápisem od zvonaře Mik. Löva. - Ves Vršovice povýšena byla r. 1885 na městys a 2. března 1902 na město. Dosud tu je vedle moderních velkých domů mnoho skrovných, nízkých baráčků. Dostupné autem po celý rok