Horské městečko Hartmanice leží v okrese Klatovy, asi 10 km jihozápadně od Sušice na horní Volšovce (levý přítok řeky Otavy), ve výšce 712 m nad mořem v CHKO Šumava při hranici Šumavského národního parku. Hartmanice jsou nejstarší obcí tzv. vysoké Šumavy. Je známo, že již roku 1209 tu bývala celnice na Vintířově stezce. Ve středověku to byla hornická osada, kde se dolovalo zlato. Již počátkem 14. století byly městečkem s horními právy. Počátkem 17. století propůjčil císař Rudolf II. Hartmanicům vedle řady výsad souvisejících s hornictvím a jeho významem pro zemi i městský erb. Do třicetileté války byly Hartmanice českou obcí - za války však byly vypáleny a na mnoho let zpustly. Obnovu zaznamenala obec až ve druhé polovině 17. století. Pozůstatky štol na zlato jsou patrné v lese asi 3 km západně od obce. Nejstarší památkou Hartmanic je pozdně gotický kostel svaté Kateřiny pocházející z 15. století. Jeho současná barokní podoba je výsledkem přestaveb provedených ve století osmnáctém. Kostel je jednolodní s hranolovou věží na západní straně. Kašna na náměstíčku je z první poloviny 19. století. Území bývalých dolů pod vrchem Hamižná je přístupné po naučné stezce se třinácti zastaveními. Další zajímavostí města je historizující synagoga z roku 1883. V současnosti prodělala synagoga rekonstrukci a od 17. května 2006 byla zpřístupněna veřejnosti. Dostupné autem po celý rok

Historie - Hartmanice

Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. V roce 1273 Přemysl Otakar II. natrvalo připojil celé pomezí k české koruně. Od tohoto roku se Hartmanice rychle rozrůstaly a nabývaly na významu. Přispělo k tomu i kutání zlata v okolí. 15. června 1607 uděluje Rudolf II. městečku právo týdenního trhu, dvou výročních trhů, znak a právo pečetit zeleným voskem. Rozkvět městečka zastavila třicetiletá válka, zlatodoly byly opuštěny a městečko vypáleno. Několik let zůstaly Hartmanice úplně pusté. Teprve ve druhé polovině 17. stol. byly postupně obsazovány švábskými Němci a až do r. 1918 zůstávají německé. Po roce 1918 nastává oživení českého živlu v Hartmanicích. Přispěla k tomu i česká obecná škola, na níž bylo zahájeno vyučování 1. února 1920. Po vyhlášení okupace roku 1938 bylo území Hartmanicka právně a administrativně připojeno k župě bavorské. V červnu 1945 přebírají noví čeští osídlenci nejdůležitější obchody, živnosti a zemědělské usedlosti. Dochází k odsunu občanů německé národnosti. V roce 1992 byl obci udělen statut města. V následujících letech byl v Hartmanicích vybudován moderní systém centrálního vytápění na bázi spalování dřevního odpadu, aby se snížilo znečištění ovzduší ve městě ležícím na hranicích Národního parku Šumava.

Sport - Hartmanice

Hartmanicko je místem pro romantické procházky přírodou do hlubokých lesů či pěší túry na vrcholky hor. Je to krajina s četnými výhledy na horské hřbety s téměř nedotčeným ovzduším. Proto se tato oblast stává cílem mnoha domácích i zahraničních návštěvníků. Významným pomocníkem pro turisty jsou značené turistické stezky a hustá síť cyklotras. Ve městě poskytuje možnost sportovního vyžití víceúčelové hřiště na kopanou, odbíjenou, nohejbal a tenis, v zimě pak lyžařský vlek (jednomístný na Hamižné hoře - délka 570 m). Snadno dosažitelný je jezdecký klub v Palvínově (jezdecká škola), jízdárny v Jiřičné a v Divišově, přírodní koupaliště v Petrovicích, běžecké stopy v NP Šumava. Nedaleká řeka Otava je hojně využívána vodáky a rybáři (pstruhová voda).

Výlety - Hartmanice

Hartmanice se svým okolím jsou územím mimořádných památkových hodnot. Dominantu obce tvoří pozdně gotický kostel sv. Kateřiny z 15. století, v 18 stol. barokně upravený. Na horním náměstí pod 400 let starou lípou stojí socha sv. Jana Nepomuckého a uprostřed náměstí kamenná kašna z poloviny 19. století. Lidovou architekturu zastupuje selská usedlost s pavláčkou a černou kuchyní. Bývalá synagóga postavená kolem roku 1883 je nyní v rekonstrukci. Necelé tři kilometry od Hartmanic leží poutní místo Dobrá Voda. Zde se nachází kostel sv. Vintíře s unikátním skleněným oltářem a skleněnou křížovou cestou a studánka s „léčivou“ vodou. Další zajímavosti: Zámeček Karlov, naučná stezka Hamižná, stopy po těžbě křemene a zlata, šumavská architektura, Vintířova stezka, Farmářská stezka, Vintířova skála a kaple sv. Vintíře na Březníku. smolná pec na Radkově (technická památka), hory Křemelná (1125m n. m), Březník (1006 m n. m), Hamižná (856 m n. m), Pekelská jeskyně (nepřístupná), kostel sv. Mořice na Mouřenci. Kepelské mokřady – přírodní rezervace ; Kochánovské pláně, Hadí vrch - jedinečné výhledy z Hadího vrchu, meandry říčky Křemelné, umrlčí prkna na Kochánově ; Mochov - skupina památných modřínů ; Hora Křemelná, Sněžné jámy - stopy po zlatých dolech ; Údolím Pstružného potoka – k bývalým Králováckým rychtám Mouřenec – kostel sv. Mořice ze 13. stol. (jeden z nejstarších šumavských kostelů), barokní kostnice z 18. stol. ; Annín. - sklárna (tel. 376 593 381), pstruhová líheň. Prášilské jezero, jezero Laka, vyhlídková věž Poledník, řeka Vydra, Tříjezerní slať. Vchynicko-tetovský plavební kanál, hrady Kašperk, Velhartice, Rabí