Horažďovice leží v Jižních Čechách, západním směrem od Strakonic. Město je postaveno na levém břehu řeky Otavy. Horažďovicemi prochází silnice spojující města Strakonice a Klatovy. Město Horažďovice je známé především výrobou sportovních potřeb, zejména hokejek. V okolí města se zvedá několik kopců, nejvýše položeným místem nad městem je vrcholek kopce Svitník ( 591 m.n.m.), který vidíme jižním směrem od města. V okolí Horažďovic je vybudováno několik chovných rybníků. U jižního okraje města na březích řeky Otavy najdeme dva kempy. Jihovýchodním směrem od města u obce Svaté pole je postavena motokrosová dráha. Ve městě se křižuje hned několik značených cyklistických lokálních tras, které nás zavedou na prohlídku okolních obcí a měst. Značené turistické trasy vedou z města pouze dvě. Vydáme-li se západním směrem proti toku řeky Otavy dojdeme ke kostelu svatého Klimenta, postaveného na vrcholku kopce a nedaleko kostela jsou nepatné zbytky hradu Pracháreň. Budeme-li pokračovat dále dojdeme do obce Velké Hydčice, kde je památková rezervace historických budov. Jihovýchodním směrem z města podél toku Otavy dojdeme na úpatí Katovické hory ( 493 m.n.m.), kde najdeme technickou památku nazvanou Žižkův most. Na obchodní stezce z Prahy do Bavorska a u bývalého naleziště zlata vzniklo město Horažďovice. Bylo vybudováno v podhradí hradu Pracháreň a první písemná zmínka o městečku pochází z roku 1251. V roce 1292 bylo městečko povýšeno králem Václavem II. na město. Město bylo opevněno obranými příkopy a v roce 1307 byly postaveny i ochranné zdi. Ve 14. století a to na počátku a na konci bylo město dvakrát obléháno královskými vojsky. V roce 1399 vojáci krále Václava IV. při obléhání města poprvé v Čechách použili děla. Obyvatelé města byli natolik vylekaní, že se královým vojákům podvolili. Za husitských nepokojů sympatizovali obyvatelé Horažďovic s husity. V roce 1477 bylo město opět obléháno královskými vojsky, neboť majitel města Racek z Kocova neuznával vládu krále Vladislava II. a olupoval a škodil jeho příznivcům. Město se bránilo vojskům celý rok, ale obyvatelé byli natolik vyhladovělí, že se nakonec vzdali. Od roku 1438 patřilo město k majetku rohu Švihovských z Rýzmberka. Za jejich působení byl v Horažďovicích založen klášter minoritů a v roce 1503 postaven městský vodovod, který byl používán až do roku 1932. V roce 1619 bylo město dobyto, vyrabováno a vypáleno císařským vojskem. Město vystřídalo několik majitelů, k nejvýznamnějším patří Šternberkové v letech 1622 až 1719 a po té Kinští v letech 1834 až 1945. V 19. století se obyvatelé města živili formanstvím a z tohoto důvodu odmítli zavést do města železnici. Železnice byla do města zavedena v pozdějších letech. V důsledku absence železnice se ve městečku rozvíjel průmysl jen velmi pomalu. Na konci 17. a do začátku 19. století tu pracovala papírna vyrábějící psací papír, a také sirkárna a škrobárna. Továrna na výrobu sportovního zboží začala ve města pracovat ve dvacátých letech 20. století. V okolí města se ve středověku rýžovalo zlata a v 15. století chovali v řece Otavě perlorodky. Tyto skutečnosti jsou zdokumentovány v městském muzeu. Pěstování perlorodek pomalu upadalo, ale v roce 1775 bylo znovu obnoveno. Perlorodky se v mlýnském náhonu na území města chovaly do první poloviny 20. století. Pro svůj středověký půdorys a řadu zachovaných historických budov bylo v roce 1992 město vyhlášeno památkovou zónou. Ve středu města je pěkně upravené náměstí, na kterém stojí mariánský sloup z roku 1723 a gotická kašna postavená v roce 1503 a v 17. století upravená. Původní budova radnice byla v roce 1934 zbořena a nahrazenou novou budovou, postavenou podle návrhu architekta F. Marka. Raně gotický kostel svatého Petra a Pavla pochází z roku 1260 až 1273. Na místě původního hradu byl v pozdějších letech postaven renesanční zámek. V areálu zámku najdeme muzeum a v zámecké věži je instalována galerie umění. Ve městě se dochovaly pozůstatky původního opevnění. Prohlédnout si můžeme Červenou bránu s klenutým průjezdem a vnějším předhradím z druhé poloviny 13. století, jedná se o nejstarší vstupní bránu u nás dochovanou. Dále tu uvidíme spodní část druhé vstupní brány a malý pás dvojitých hradebních zdí s hranolovými baštami. Renesanční hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele byl postaven v roce 1598. Barokní kaple svatého Jáchyma a svaté Anny byla vyhotovena v roce 1698. Původní budova kláštera byla v pozdějších letech historicky znehodnocena necitelnými přestavbami. K významným historickým stavbám ve městě ještě musíme připojit renesanční budovu mlýna nedaleko zámku, patrový dům patřící špitálu postavený v roce 1631 a soubor masných krámu ze 17. století. Dostupné autem po celý rok