Na místě dnešního města byla již v roce 1115 slovanská ves. Ve 13. století tu byla postavena tvrz a kostel obehnaný hradbami. V první polovině 14. století bylo nedaleko této osady založeno městečko. Městečko se rozrůstalo se stran kolem mírně se svažujícího náměstí s obdélníkovým půdorysem. Původní domy na náměstí byly v průběhu let ničeny celou řádkou požárů a nájezdy nepřátelských vojsk. Železná ruda se v okolí města těžila již ve 14. století a k jejímu zpracování tu byly založeny hutě a železárny. V továrně se vyráběly především plechy, dráty a v pozdějších letech cvočky. 18. století zaznamenalo začátek zpracování litiny ve městě, vyráběli se tu zdobená kamna, mříže, zábradlí a postavičky vojáčků. V roce 1862 ve městě zahájila provoz železnice, která se připojila na trať z Prahy do Plzně. V druhé polovině 19. století došlo ve městě k několika stávkám, při kterých chtěli výrobci cvočků upozornit na špatné životní podmínky. Tyto nepokoje vyústily v roce 1866 k dělnické bouři, kterou muselo potlačit až přivolané vojsko. Za druhé světové války bylo město centrem silného protifašistického hnutí a podpory partyzánů. V lednu roku 1944 bylo 13 místních obyvatel za tuto podporu popraveno. Ke konci druhé světové války odjela velká část místních obyvatel podpořit Pražské povstání. Z bývalé tvrze, přestavěné na hrad se do dnešních dnů dochovaly jen portály a sklepy v budovách v tak zvaném Starém zámku. Nedaleko této stavby byl v letech 1680 až 1709 postaven velmi reprezentativní barokní nový zámek. Tento byl v letech 1737 rozšířen o další objekty a kolem něj byl založen francouzský a anglický park. V místech kde původně stávala slovanská ves stojí barokně přestavěný kostel svatého Jiljí. Na náměstí najdeme bývalý františkánský klášter s barokním kostelem Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Budova radnice je pseudorenesanční a byla postavena v roce 1905. Nejstarší kamennou budovou ve městě je dům č.p. 103 pocházející z poloviny 18. století. Mariánský sloup na náměstí byl zhotoven v roce 1711. Ukázku venkovské zástavby ve městě nám zprostředkuje budova Domu záhrádkářů. Významnou historickou památkou ve městě je gotický Sloup odsouzenců zhotovení kolem roku 1500. Hořovice leží ve Středních Čechách, jihozápadně od Berouna. Hořovice se rozkládají pod severními vrcholky Brdů na pravém břehu Červeného potoka. Jižním směrem od města, v oblasti pohoří Brdy je vojenský výcvikový prostor Jince. Severním směrem od města se rozkládá chráněné krajinná oblast Křivoklátsko. Město Hořovice je známé svou železářskou tradicí. V okolí města jsou patrné pozůstatky těžby železné rudy. U severního kraje města je vybudováno malá dopravní letiště. Nedaleko města najdeme dva ranče s chovem koní a to u severozápadního okraje a druhý ranč je u jihovýchodního okraje města. Na rančích můžeme využít nabídky k jízdě na koních. K prohlídce okolí města se můžeme vydat po jedné z četné nabídky značených turistických i cyklistických tras. Jihovýchodním směrem dorazíme do obce Jince, kde si můžeme prohlédnout technickou památku Vysokou pec Barboru. Vydáme-li se jihozápadním směrem do obce Komárov navštívíme tu muzeum železářství a slévárenství a u jižního okraje obce je vybudováno přírodní koupaliště. Severním směrem bude cílem naší cesty městečko Žebrák se stejnojmennou zříceninou hradu. Nedaleko Žebráku je hrad Točník. V turistické sezóně na Žebráku a Točníku skupina historického šermu předvádí rekonstrukci středověkých bitev a rytířských turnajů. Dostupné autem po celý rok

Historie - Hořovice

První doklad osídlení lokality pochází již z 10. století. Původní osídlení Hořovic (Jméno Hořovice znamenalo buď ves lidí Hořových nebo Horových) dalo zřejmě jméno panskému sídlu se dvorem, jež vzniklo v místech dnešního starého zámku někdy na přelomu 12. a 13. století. Podle panského sídla a vsi se začal nazývat rod pánů z Hořovic. Pravděpodobně v roce 1322 bylo západně při této osadě založeno Plichtou ze Žirotína město Hořovice právem berounským. Původní dvorec dal základ gotické tvrzi a hradu (dnešní „starý zámek) Přestože byl tento hrad barokně upravován, na sklonku 17. stol. již neodpovídal představě reprezentativního šlechtického sídla. Proto se Jan František hrabě z Vrbna, nejvyšší kancléř království českého, rozhodl v Hořovicích vybudovat nový pohodlný zámek. Stavba vznikla v letech 1690-1705, tedy v období vrcholného baroka a za dobu své existence prošla řadou stavebních úprav. Barokně-klasicistní zámek tvoří dodnes hlavní dominantu města.

Kultura - Hořovice

Na podzim roku 1997 vzniklo sloučením Městského kina, Knihovny a Společenského domu Městské kulturní centrum, které zajišťuje kulturní a vzdělávací akce, pořádá přednášky a výstavy. O rok později byl slavnostně otevřen Klub Labe, malá hudebně-divadelní scéna. Propagační a informační služby poskytuje od října 1999 Informační centrum Hořovice. K tradicím již patří např. celorepubliková soutěž (bienále) mladých literátů Hořovice Václava Hraběte, každoroční setkání heligonkářů nebo Cibulový jarmark.

Výlety - Hořovice

Za zmínku stojí jistě původně gotický kostel sv. Jiljí, barokní kostel Nejsvětější Trojice s Loretánskou kaplí, kašna ze 17. stol. či novorenesanční radnice z počátku 20. stol. K dějinám města se vztahují jména slavných šlechtických rodin: Žirotínové, král Václav IV., Říčanové, Martinicové, dále Vrbnové z Bruntálu a Hanavští z Hessenska. V okolí Hořovic bývaly četné doly na železnou rudu a hutě. Velmi rozšířené bylo cvočkařství a výroba litinových kamen s reliéfní výzdobou. Dnes je město známé především výrobou hudebních nástrojů. K aktivnímu odpočinku slouží rozsáhlý lesopark Dražovka, aquapark a krytý bazén se saunou a fit-centrem, hřiště, tenisové kurty, sportovní hala a jezdecký ranč. Na severozápadní periférii města leží letiště, které je využíváno pro sportovní i civilní létání a tandemové seskoky padákem. Hořovice leží v blízkosti dálnice Praha-Plzeň (6 km), takže k dosažení obou měst postačí cca 30 minut. Od roku 1862 prochází městem železnice. V pracovním týdnu je s okolím zajištěno i dobré autobusové spojení.