Otvovice, původně Otvojice nebo Utvojice, je z nejstarších a největších osad na Kralupsku. Od pradávna se nalézá v údolí Zákolanského potoka. Původ jména je odvozen od základu rodu Otvoviců. V dějinách se poprvé mluví o Otvovicích v roce 1228, kdy Anežka Přemyslovna, abatyše pražského kláštera, potvrdila, že Otvovice mají platit desátek klášteru sv. Jiří na Hradčanech. V historii patřily Otvovice převážně cirkevním držitelům. V roce 1420 měli obec husitští vladykové. V 15. století náležely k panství Buštěhrad, v 16. ke Zvoleněvsi, v 17. k Mikovicům a od r. 1669 opět ke Zvoleněvsi, až do zrušení poddanství. Otvovští zaměstnávali se především rolnictvím a dále se zde usazovali řemeslníci potřební pro zemědělství. Usadil se zde dále tesař, truhlář, zámečník, zednický mistr. Vše co místní obyvatelé potřebovali ke své existenci. Koncem 17. století se začalo s otvíráním dolů a do obce se přistěhovali nejen horníci, ale také skláři a charakter obce se začal měnit na zemědělsko-průmyslový. Dostatek uhlí zapříčinil otevření sklářské huti v r. 1802 nad hájem, u cesty k Trněnému Újezdu – Mariin domov. Aby se nemuselo uhlí transportovat nahoru na kopec, zřídila se v r. 1815 huť u dolů v údolí a nazvána Dubodol. Sklářská výroba v nové huti se rozvíjela a sice v útlumu, existuje dodnes. Ještě stojí za zmínku kaple sv. Prokopa postavena 1716 a rozbořena 1832 kdy řádil mor v Otvovicích. Na stejném místě byl postaven nový kostelík v gotickém slohu jako jedinečnost v širokém okolí. Obec si postavila v roce 1859 svoji školu, kterou rozšířila v letech 1888 a 1889. Tato svému účelu, po modernizacích, slouží dodnes. První písemné zprávy jsou z roku 1228. Obec je rozložena v mírném, z části zalesněném údolí, má pěkné koupaliště a sportoviště, a proto je vyhledávanou rekreační oblastí. Dnes má obec 680 obyvatel. Dostupné autem po celý rok