Benátky nad Jizerou leží jihozápadně od města Mladá Boleslav. Kolem města prochází silniční tah z Prahy do Krkonoš a Jizerských hor. Město se rozkládá v mírné pahorkatině Jizerské Tabule. Benátky jsou postaveny na obou březích řeky Jizery, která nedaleko od města ústí do řeky Labe. V okolí města najdeme řadu hradů a jejich zřícenin. Tyto objekty můžeme navštívit po nově budovaných cyklostezkách, případně pěšky po značených turistických trasách. Severně od Benátek je zřícenina hradu Dražice, který byl postaven ve 13. století. Západním směrem od města je přírodní rezervace Slepeč s výskytem střevíčníku pantoflíčku. Severovýchodním směrem od Benátek se rozkládá další přírodní rezervace Stará Jizera, kde jsou slepé ramena Jizery a rostou tu staré duby. Obec Benátky byla založena na levém břehu řeky Jizery ve 13. století. Ve 13. a 14.století se zástavba v obci velmi rozšiřovala a Benátky se staly městem. Město nebylo obehnáno hradbami a proto velmi trpělo loupeživými nájezdy a válečným drancováním. V roce 1343 požádal Jan z Dražic Karla IV. o povolení přemístit město na nedalekou vyvýšeninu včetně jeho obyvatel a město opevnit. Karel IV. Vyhověl požadavkům a tak bylo na kopci Hradiště vybudováno město s názvem nové Benátky. Do dnešních dnů se z opevnění města dochoval zbytek jedné ze vstupních bran a to v severovýchodní části města. Původní město nebylo zrušeno jen poklesl počet jeho obyvatel a z města byla opět obec. Obec nesla název Staré Benátky. Ovšem přemístění a opevnění město neochránilo před dobyvateli. Město bylo několikrát vypáleno. V roce 1420 poničili město husité, v době třicetileté války se na zkáze města podepsali Sasové a v pozdějších letech drancovali město několikrát Švédové. Významnou stavbou ve městě je zámek, které byl původně postavený v pozdně gotickém slohu. Na začátku 18. století byl zámek přebudován do renesanční podoby a bylo přistavěno barokní křídlo. V 16. století a počátkem 17. století v zámku žil a pracoval astronom a astrolog Tycho de Brahe. V roce 1599 si v areálu zámku nechal zařídit svoji pracovnu, observatoř. Zámek je zastřešenou chodbou spojen s kostelem Narození panny Marie. Svatyně kostela nese stopy několika stavebních slohů, můžeme tady rozeznat prvky gotické, renesenční a barokní. Ve městě najdeme ještě další kostel svaté Máří Magdaleny z roku 1590. Kostel byl postaven v gotickém slohu, ale v 17. století byl přebudován v barokním slohu. Ve Starých Benátkách najdeme barokní kostel Nanebevzetí panny Marie. Konec 19. století a počátek 20. století byl poznamenán rozkvětem průmyslu. Město je známé především výrobou karborundu a elektritu, které tvořily základ pro brousky a brusné kotouče. Náměstí má obdélníkový půdorys, ze kterého vystupují krátké uličky vedoucí k bývalému opevnění. Na náměstí se zachovaly historické domy s podloubím. Barokní dům č.p. 59 byl postaven v roce 1720. Nedaleko fary si můžeme prohlédnout budovu staré školy pocházející z počátku 19. století. Centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Město v současné podobě je známe od roku 1944, kdy byly sloučeny obce Staré Benátky a Obodř a město Nové Benátky. Dostupné autem po celý rok

Historie - Benátky nad Jizerou

Obec Benátky byla založena na levém břehu řeky Jizery ve 13. století. Ve 13. a 14.století se zástavba v obci velmi rozšiřovala a Benátky se staly městem. Město nebylo obehnáno hradbami a proto velmi trpělo loupeživými nájezdy a válečným drancováním. V roce 1343 požádal Jan z Dražic Karla IV. o povolení přemístit město na nedalekou vyvýšeninu včetně jeho obyvatel a město opevnit. Karel IV. Vyhověl požadavkům a tak bylo na kopci Hradiště vybudováno město s názvem nové Benátky. Do dnešních dnů se z opevnění města dochoval zbytek jedné ze vstupních bran a to v severovýchodní části města. Původní město nebylo zrušeno jen poklesl počet jeho obyvatel a z města byla opět obec. Obec nesla název Staré Benátky. Ovšem přemístění a opevnění město neochránilo před dobyvateli. Město bylo několikrát vypáleno. V roce 1420 poničili město husité, v době třicetileté války se na zkáze města podepsali Sasové a v pozdějších letech drancovali město několikrát Švédové. Významnou stavbou ve městě je zámek, které byl původně postavený v pozdně gotickém slohu. Na začátku 18. století byl zámek přebudován do renesanční podoby a bylo přistavěno barokní křídlo. V 16. století a počátkem 17. století v zámku žil a pracoval astronom a astrolog Tycho de Brahe. V roce 1599 si v areálu zámku nechal zařídit svoji pracovnu, observatoř. Zámek je zastřešenou chodbou spojen s kostelem Narození panny Marie. Svatyně kostela nese stopy několika stavebních slohů, můžeme tady rozeznat prvky gotické, renesenční a barokní. Ve městě najdeme ještě další kostel svaté Máří Magdaleny z roku 1590. Kostel byl postaven v gotickém slohu, ale v 17. století byl přebudován v barokním slohu. Ve Starých Benátkách najdeme barokní kostel Nanebevzetí panny Marie. Konec 19. století a počátek 20. století byl poznamenán rozkvětem průmyslu. Město je známé především výrobou karborundu a elektritu, které tvořily základ pro brousky a brusné kotouče.

Výlety - Benátky nad Jizerou

Náměstí má obdélníkový půdorys, ze kterého vystupují krátké uličky vedoucí k bývalému opevnění. Na náměstí se zachovaly historické domy s podloubím. Barokní dům č.p. 59 byl postaven v roce 1720. Nedaleko fary si můžeme prohlédnout budovu staré školy pocházející z počátku 19. století. Centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Město v současné podobě je známe od roku 1944, kdy byly sloučeny obce Staré Benátky a Obodř a město Nové Benátky.

V okolí města najdeme řadu hradů a jejich zřícenin. Tyto objekty můžeme navštívit po nově budovaných cyklostezkách, případně pěšky po značených turistických trasách. Severně od Benátek je zřícenina hradu Dražice, který byl postaven ve 13. století. Západním směrem od města je přírodní rezervace Slepeč s výskytem střevíčníku pantoflíčku. Severovýchodním směrem od Benátek se rozkládá další přírodní rezervace Stará Jizera, kde jsou slepé ramena Jizery a rostou tu staré duby.