Křivoklát

Hrad představěl a rozšířil Přemysl Otakar I. Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho syna Václava I. V první polovině 13. století se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu r. 1316 se na Křivoklát uchýlila královna Eliška Přemyslovna. Dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323),

tehdy ještě jako Václav. Odtud odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta. Později však Karel dával přednost hradu Karlštejn. Často zde pobýval před postavením hradu Točník i Václav IV. Hrad Křivoklát mnohokrát v historii těžce poškozovaly požáry. Hořelo zde každých 200 let. Roku 1422 byl hrad poškozen požárem poprvé. Při tomto požáru zanikl mj.tzv. Manský dům, jehož relikty v osmdesátých letech archeologicky zkoumal Tomáš Durdík. Výsledky tohoto výzkumu nejen poskytly zcela unikátní soubor často velmi luxusních předmětů denní potřeby, ale také zevrubné poznání zcela ojediněle dochované archeologické lokality. Manský dům totiž po požáru nebyl v žádné formě obnoven a jeho zbytky byly ponechány zcela bez povšimnutí a postupně zarostly vegetací. Roku 1471 nechal hrad nově zvolenýkrál, Vladislav II. Jagellonský vykoupit a pozdněgoticky přestavět. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes. V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří zde zřídili státní věznici. Další požár hrad téměř zničil v roce 1597. V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenberků. Poslední požár jej postihl roku 1826. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí. V roce 1929 prodal Max EgonFürstenberk Křivoklát Československému státu.