Zakládající listina obce je ze 4. listopadu 1325 a byla vydána králem Janem Lucemburským. Obec byla založena podle tehdejšího nového způsobu – práva purkrechtního lokátorem Přibyslavem ze Štědré, který se stal jejím prvním rychtářem.Výsadní listina, která byla psána latinsky, se bohužel nedochovala. Její přesný opis z roku 1541 je však uchován ve Státním archivu v Praze. Obec byla původně vystavěna na mírném svahu při křižovatce cesty z Křivoklátu a známé erfurtské cesty. Má podobu obdélníku, jehož délka měla 20 provazců a šířku 3 provazce. Všechny budovy byly obráceny čelem k návsi, která se dochovala dodnes. Do 16. století se obec nazývala Řevničov pak až do roku 1924 Řenčov. Po bitvě u Lipan byla 9. června 1434 svedena u Řevničova poslední husitská bitva, v níž se utkala vojska husitská pod vedením Jakoubka z Vřesovic s pány z Lanfridu plzeňského.Na 150 Jakoubkových lidí bylo pochováno u kroučovského kostela. Za třicetileté války byla obec vypálena a zpustla. V roce 1651 má Řevničov podle soupisu 33 obyvatel. V roce 1658 byla obec zastavena Janu Adolfu ze Švarcenberka a jeho úředníkům se podařilo opět obec osídlit a obsadit hospodáři. Roku 1658 bylo prodáno panství křivoklátské a krušovické královskou komorou nejvyššímu purkrabí království Českého Arnoštu Valdštejnovi. Dcera posledního Valdštejna Josefa se provdala za Fúnstenberka, a tak se Řevničov dostal do majetku tohoto rodu až do doby, kdy bylo zrušeno poddanství. Ke konci 18. století a počátkem 19. století byl Řevničov jednou z hlavních poštovních stanic s velkým obvodem. Do obvodu řevničovské pošty spadala například i pošta v Rakovníku. V bezprostřední blízkosti obce se nachází další chráněné území, přírodní park Džbán.Pro okolní krajinu jsou typické řady chmelnic, které ve svých obrazech zachytil malíř Václav Rabas. Dostupné autem po celý rok