60%

Byl jsem tu

Vaše hodnocení

zpracovávám data...

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5

Vyberte počet hvězdiček

5 hvězdiček znamená nejlepší hodnocení

* Zde můžete vložit slovní hodnocení

Děkujeme, Vaše hodnocení bylo úspěšně uloženo.

Celkové hodnocení 60%

• 

  Anonym

  • 1

  superrr

• 

  Anonym

  • 1

  Moc pěkný výlet-doporučuju.

• 

  Anonym

  • 1

  Byl krásný prázdninový den a s kamarády jsme se rozhodli vyrazit na nějaké pěkné místo v okolí. Dlouho jsme nevěděli kam jít nebo jet.Po chvílích uvažování jsme se rozhodli pro rozhlednu na Velkém Lopeníku. Tato rozhledna je postavena celá ze dřeva na symbol přátelství České Republiky a Slovenska.
  Vyjeli jsme tedy na rozhlednu v 10 hodin ráno, nikdy jsme na té rozhledně nebyli a báli jsme se , že zabloudíme. Cesta z Uh. Brodu se jela velmi krásně do té doby, dokud jsme nebyli nuceni sjet na polní cestu.Jenomže, chtěli jsme zažit trochu adrenalin, vzali jsme si kompas , určili si kde se nachází rozhledna a šli jsme přímo k ní cesta necesta.Měli jsme u sebe i kola, takže to byl trochu problém, ale zvládli jsme to.Cestou jsme procházeli krásným lesem, který byl vystlán celý listy, takže sešlo celkem pěkně.Někde jsme ale narazili na rýhy vyjeté od traktorů, jenž vozili pokácené stromy ven z lesa.Jedna rýha byla tak hluboká, že se v ní držela voda, samozřejmě já, fotograf výpravy, jsem do ní spadl , když jsem se to pokoušel vyfotit. Cestu dál jsem tedy šlapal od pasu dolů mokrý. Zanedlouho, už docela šlo poznat že jsme v horách, protože lesy se začali prudce zvedat a lístků na zemi se stalo křoví , které nešlo za žádnou cenu projít. Každý z nás se modlil , abychom našli nějakou cestičku, toho adrenalinu a zablácených bot bylo už fakt dost. Po pár minutách hledání jsem opravdu na jednu cestu narazili, museli jsme spravit 4 defekty na kolech, ani se nedivím, když jsme projížděli, teda probojovávali se takovým křovím. To nás zdrželo asi na hodinku, alespoň jsme si dali přestávku a nabrali nové síly.náš cíl byl od teď jasný, co nejrychleji se dostat k rozhledně a dohnat všechen ztracený čas. Dojeli jsme k takovému menšímu parkovišti, mysleli jsme, že když tu je tolik aut, že rozhledna bude už blízko. Šel jsem se zeptat tedy jednoho turisty a ten mi řekl, že rozhledna je ještě dáleko, tam za tím kopcem. Neváhali jsem a jeli jsme, teď už nám nic jiného než jet po polňačce nezbývalo, jiná cesta na rozhlednu nevede.Cesta tam byla hodně špatná, rozjěžděná od traktorů, popraskaná, kamenitá.Prostě nic pro kolo.Najednou jsme vyjeli z lesíku a zahlédli jsme tu naši rozhlednu.Každý byl úplně rád, že jsme to dokázali.Teď nás čekalo už asi jen 500 metrů pěkné cestičky vyšlapané od turistů kolem Slovenských hranic.“ Tak, jsme tu „ řekl kamarád a jak to dořekl, spadl únavou z kola.Chvíli jsme poseděli u této 22 metrů vysoké stavby na dřevěných lavičkách. Stavba by měla být z dubového dřeva, tím pádem hodně pevná a odolná. Vydali jsme se tedy na vrchol rozhledny, napočítali jsme 101 schodů, rozhlédli jsme se po okolí a nevěřili jsme vlastním očím. Viděli jsme elektrárnu za slovenskými hranicemi ve městě nové Mesto nad Váhom, při otočení doprava asi o 90 stupňů jsme si mohli prohlédnout Javořinu a její obrovský vysílač.Když se opět posunete trochu doprava , uvidíte vodní nádrž Ordějov a pak Uherský Brod. Měli jsme obrovské štěstí na viditelnost.Ještě chvíli jsme se kochali, fotili ,ukazovali si všelijaká místa.Bohužel, zanedlouho jsme museli vyrazit domů.Rozloučili jsme se s tak krásným rozhledem a šli jsme dolů.Cesta zpět již nebyla tak těžká, jede se více méně z kopce až do Uh. Brodu , kde byla naše konečná. Tentokrát, jsme už jeli přímo , na všechny lední cestičky, jsme se už vykašlali..Byl to krásný zažitek, všem doporučuju se tam jít podívat, stojí to za to, ten čistý , horský , svěží vzduch a hlavně klid od chaotického města.
  Děkuji za to, že jste si přečetli můj příběh o rozhledně na Velkém Lopeníku.
  Dadlishow99