Články
Návrat na detail městaKouzlo Oseckého kláštera
28. 05. 2008
Pokud se chcete dotknout dějin sahajících 800 let v naší historii zpět, nemusíte mířit třeba do starobylé Prahy, ale hurá do kraje Ústeckého, na sever, do Oseka. Zde právě najdete cisterciácký klášter. Mnišský řád cisterciáků byl vzhledem ke svým řeholním pravidlům (týkajících se života a práce v odříkání, činnosti sahající od zemědělství přes hospodářství, stavitelství až k umění) předurčen k osidlování pohraničních oblastí. A tak se tomu stalo i před 800 lety v Oseku a započaly dějiny kláštera. Nejprve došlo k vybudování románského opatského kostela v letech 1206 – 1221. Stavba pokračuje posléze konventními budovami, které jsou již nenásilným přechodem do moderní gotiky. Za časů prvního českého opata Slávka z Hraběšic zde vzniklo východní křídlo. Rozkvět kláštera však končí obdobím husitských válek. Dochází k přepadávání a pustošení kláštera, mnozí z mnichů přichází i o život. Pro svůj úpadek je klášter nakonec zrušen a ciste... více >>
Pavlína DoulíkováNordic Walking – sport pro všechny
4. 06. 2008
Ať už jste malí, či velcí, tlustí, či tencí, mladí či staří, hbití, či spíše nešikovní, trénovaní, či líní až hanba… Ať už jste jacíkoliv a hledáte-li pro sebe navíc nějaký vhodný sport, jsou následující řádky určeny právě vám. Nordic Walking by se dal jednoduše přiblížit jako kondiční chůze. Klasická chůze, která je podle posledních vědeckých výzkumů vyzdvihována a doporučována jako zcela přirozená a tělu velmi prospěšná forma pohybu, je v tomto případě ovšem vylepšená tím, že chodec zároveň používá dvou holí, podobných běžkařským hůlkám. Ty mu jednak ulehčují svižné tempo, zmírňují zátěž kloubů dolních končetin a navíc uvádějí do pohybu, a tím i aktivně zaměstnávají svaly horní poloviny trupu. Tento sport, jehož kolébkou, jak název napovídá, je Skandinávie (a zcela přesně Finsko), se celosvětově těší velké oblibě – především pro svou nenáročnost, ale zároveň efektivnost, a tak už ani v našich zemích nevzbuzují jeho příznivci,... více >>
Karolína TietjenováTour de kozí farmy
31. 07. 2008
Za kulinářskými pochoutkami se vyráží do různých zemí světa. Ovšem pokud chcete ochutnat výtečné kozí sýry, můžete si takovou gastroexpedici uspořádat i po naší republice. Tady si dovolím naservírovat několik typů. V okrese Chomutov mezi městy Kadaň a Klášterec nad Ohří najdete obec Zásada. Je to nedaleko Chráněné krajinné rezervace v okolí hory Úhošť, takže se nabízí propojení s velmi příjemným výletem. Farma je od roku 1999 vedena jako „Ekologicky hospodařící zemědělec“ a zde produkované mléko obdrželo opakovaně certifikát „Produkt ekologického zemědělství / Bioprodukt“. Místní raritou je likér z kozího mléka, který se ale bohužel v současnosti nevyrábí. Jistě si ale pochutnáte na polotvrdém zrajícím sýru, tvarohu z kozího mléka, syrovátce či samotném mléku. Nedaleko městečka Úštěk najdete obec Držovice. Pokud sem zavítáte, octnete se na pomezí Českého středohoří a Kokořínska. Svou návštěvu farmy (doporučujeme se ale nahlásit... více >>
Pavlína DoulíkováDěčín – brána severních Čech
15. 09. 2008
Přijměte dnes prosím pozvání na procházku severočeským přístavním městem, které vás jistě učaruje svou velmi rozlehlou a členitou polohou, rozkládající se na rozhraní tří větších horských celků – Labských pískovců, Děčínských stěn a Českého středohoří. Rovněž zde najdete spoustu turisticky zajímavých památek a atrakcí, a tak o zajímavý výlet jistě nebudete mít nouzi. Co všechno byste o Děčíně měli vědět, než vyrazíte na jeho „turistické dobávání“? Určitě vás zaujme to, že Děčín je nejníže položeným městem v České republice s nadmořskou výškou pouhých 135 metrů! Zajímavá je také jeho historie, která vám prozradí, že Děčín byl ve 13. století založen samotným Přemyslem Otakarem II. jako město s královskými výsadami a ve 14. století zasažen hned několika povodněmi, které místní donutili k tomu, aby centrum města přestěhovali o kus výše, přibližně do úrovně dnešního Masarykova náměstí. Bez zmínky nesmí rovněž zůstat informace o tom, že k bouřlivému roz... více >>
Eliška PelikánováVýlet do Perníkové chaloupky
3. 12. 2008
Protože již brzy na naše domovní dveře zazvoní Ježíšek spolu s Vánocemi, není vůbec od věci si něco pohádkového přát. A protože našich přání je většinou bezpočet a regulérně mohou být pouze tři, je třeba si svá přání pořádně promyslet. Když jsem nad nimi před několika dny dumala já, jako první mne napadla návštěva Perníkové chaloupky... Přání se mi splnilo! Po usilovném pátrání jsem na jednu takovou narazila. Nachází se poblíž Pardubic v malé vesničce jménem Ráby. Ale nebojte se, nepůjdete k ní temným lesem, dokonce nemusíte za sebou zanechávat ani chlebové drobečky, dostat se k ní totiž můžete pohodlně buď autem, vlakem, autobusem nebo po zelené turistické trase směrem z Pardubic. A co na vás v Perníkové chaloupce čeká? Zcela bezpečně žádná zlá a zákeřná ježibaba. Právě naopak, uvnitř se můžete setkat s ježibabou, která každého za tzv. perníkovné podaruje čerstvým a voňavým perníčkem a povykládá mu o všem, co se perníčků týče.... více >>
Eliška PelikánováPutování za Fabiánem
4. 12. 2008
Česká republika je na většině území hustě osídlená. I přesto zde najdete místa, kde mezi liduprázdnými kopci nejsou žádné vesnice, turistická centra nebo průmysl. Můžete ujít kilometry tichým a zadumaným krajem, po cestách nebo houštinami plnými lesních tvorů a na člověka zřejmě nenarazíte. Už jste někdy navštívili například tolik diskutované Brdy? Kdybychom se mohli přesunout v čase o několik století zpět, našli bychom na jejich území trochu jinou krajinu. Lidé se v ní pohybovali již v dávných dobách. Zakládali hradiště na vyvýšených místech a udržovali stezky v údolích, později začali mýtit les a zakládat pole, osady a vesnice, tvrze, hrady a zámky a také hutě a sklárny. Ani obyvatelům tohoto území se ale následně nevyhnulo vyvlastnění a vynucený odsun, v jejichž důsledku zanikla celá řada vesnic a usedlostí. Ty dnes připomínají jen zbytky zdí nebo ojedinělých staveb, studny, rybníčky, ovocné stromy a okrasné rostliny původní... více >>
Míla JaklováPředvánoční toulání Valašskem
11. 12. 2008
Protože Vánoce se již kvapem blíží a jelikož mnozí z nás si z předvánočního období udělali honbu za dárky a nejuspěchanější období roku, je třeba si dopřát trochu toho pravého, nefalšovaného klidu a správně se na nadcházející vánoční svátky naladit. Pakliže ne přes všední dny, tak alespoň o víkendu... Tentokrát se nevydáme na žádné vánoční trhy ani nebudeme utrácet závratné částky, ale pustíme se do mapování oblasti a její krajiny, která sama mnohdy vypovídá o tom, že zde ještě před několika desetiletími žil v sepětí s přírodou bohabojný vesnický lid. Tou oblastí je Valašsko, respektive pouze jeho část, která se nachází okolo města Valašské Klobouky. A právě Valašské Klobouky nechť se stanou naším výchozím bodem, ze kterého budeme moci podnikat pěší výlety do okolí. Kdo se však nechce po celou dobu toulat pěšky, je zde možnost využít i vlaku, který nás dopraví téměř kamkoliv budeme chtít. Předně si však všimněme samotných Val... více >>
Eliška PelikánováTragédie Protržené přehrady
12. 12. 2007
Dnes působí malebné údolí opět jako místo klidu, míru, odpočinku. Až narazíte na memento jedné z největších tragédií Jizerských hor - pozůstatek protržené přehrady na Bílé Desné, zjistíte, že ne vždy tomu tak bylo. Paradoxem je, že výstavba oné přehrady byla zařazena do programu regulace vodních toků právě pro sérii povodní, které kraj postihly v druhé polovině 19. století. Po nejkrutější z nich v r. 1897 bylo rozhodnuto o výstavbě přehrady na Bílé Desné. V průběhu podzimu 1912 se začalo tvořit vodní dílo, po roční práci silné deště dosud vybudovanou část poškodily. I přes tuto komplikaci byla stavba dokončena a v listopadu 1915 zkolaudována. Od podzimu do podzimu uběhlo deset měsíců a nastal den 18. září 1916. Dva z lesních dělníků objevili tryskající pramínek vody unikající z hráze. Stavbyvedoucí inženýr Gebauer byl ihned vyrozuměn a přikázal otevřít výpustě. To už ale nebylo v lidských silách, neboť díra se velkou rychlostí ... více >>
Pavlína DoulíkováV Goethových stopách
14. 11. 2007
Německý básník Johann Wolfgang Goethe rozhodně nepatřil mezi příležitostné či krátkodobé návštěvníky Čech. Celkem totiž v letech 1785 až 1823 zavítal do západních Čech sedmnáctkrát, a kdyby se délka jeho pobytů sečetla, vyšlo by nám, že zde prožil takřka tři roky života. Není tedy divu, že zde zanechal nesmazatelné stopy, a že se zdejší krajina i lidé vtiskli do jeho tvorby. Nejčastěji (celkem třináctkrát) a nejdéle pobýval v Karlových Varech, tehdy již poměrně známých lázních, kam poprvé přijíždí z domovského Výmaru v roce 1785, aby ulevil svým potížím se žaludkem, dnou a celkovou nervozitou. Ve městě je s básníkovým pobytem spojeno především 5 domů: Bílý zajíc, Mozart, Madrid, U Tří mouřenínů a Strauss. Ovšem míst, která vzpomínají Goethovo jméno, je zde daleko víc, např. pamětní deska u Vřídla, Goethova stezka – jedna z nejkrásnějších promenádních cest – s básníkovou bustou či Goethova vyhlídka na Výšině věčného mládí nad městem. To si oblíbil tak, že v jednom ze svých dopisů pozna... více >>
Karolína TietjenováKouzlo starého Rabštejna
5. 02. 2008
Žatecko- Těžko byste hledali u nás jiné místo, kde je na tak malém prostoru soustředěno všechno, co nám může nádherně posloužit k romantickým výletům. Hrad, zámek, řeka, mlýny, skály i překrásné výhledy do krajiny. Ptáte se, kde to všechno najdete? Odpověď je velice jednoduchá. Vše je v dosahu Rabštejna. Rabštejn nad Střelou je doslova kapesní městečko sevřené v hlubokém údolí poklidné řeky. Jeho městská sláva už dávno pominula, dnes je to větší vesnice pozoruhodná především pro svou pohádkovou zachovalost. Maličké domky namačkané jeden na druhém kolem silnice stoupající od starého kamenného mostu v údolí k hradu, zámku a klášteru na horním konci obce. Rabštejn nad Střelou je dodnes vesele tepající a minimálně narušený skanzen středověkého osídlení, kde si uvědomíme, jak asi velká byla u nás první městečka a města. Mezi nejzajímavějšími památky v Rabštejně patří bezesporu židovský hřbitov, kamenný most, barokní zámek a bývalý klášter servitů. Nej... více >>
Milan DoležalČeské pouště
18. 10. 2007
Když se řekne poušť, představí si každý vysoké duny, jemný písek a nesnesitelné vedro. Ale pouští je mnoho typů a pouštní charakter mohou mít i docela maličké plochy území v jinak typicky středoevropské krajině. Několik takových míst najdeme i v České republice. Která to jsou? To se dozvíte v dnešním tipu na výlet! Písečný přesyp u Vlkova Zřejmě nejznámější a také nejvíce navštěvovanou lokalitou u nás, kde na vás možná dýchne atmosféra daleké Sahary, je písečný přesyp u Vlkova v jižních Čechách. Rozkládá se na ploše necelého hektaru téměř na břehu Lužnice a kolem vede naučná stezka Veselské pískovny. Ze samotného Vlkova Vás sem dovede žlutá turistická značka. Písečný povrch je tu jen vzácně pokryt borovicemi a jinou teplomilnou flórou a tak tu vítr vytváří opravdové duny, i když o výšce maximálně několik centimetrů. Teplota nad povrchem je přes den až o několik stupňů vyšší než v okolí, protože písek velmi dobře odráží sluneční záření. Vlkovský... více >>
Jan PetrNejkrásnější české Betlémy
19. 11. 2007
Nezdá se vám, že současné pojetí vánoc poněkud vybočuje z původní tradice a pomalu se nám vytrácí nejen jejich kouzelná atmosféra, ale i povědomí o tom, proč je vlastně slavíme? Pojďme se na chvíli ohlédnout do historie a připomenout si, kde a proč vzniklo například stavění betlémů. Konkrétní údaje o narození Krista jsou v pramenech velmi neurčité. Papež Liberius vyhlásil v roce 336 n. l. dnem Ježíšova narození 25. prosinec. Pomocí výtvarných prostředků je narození Krista zobrazováno od 3. století. V této době byl ztvárněn pouze ležící Ježíšek u kterého stojí osel a vůl. Později byla zobrazována i Marie a nakonec i Josef, mágové a pastýři. O první scénické předvedení betlémské události se pokusil v roce 1223 František z Assisi. V italské Umbrii postavil v jeskyni jesle se senem a nechal přivést osla a vola. Na tomto místě se sloužila mše, která vyvolala u přítomného shromáždění velký ohlas a opakovala se pak každý rok i po Františkově smrti. Nejstarší zmínka o betlému u nás je z roku... více >>
Miloslava JaklováVelikonoční zvyky a tradice I.
13. 03. 2008
Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, patří mezi tzv. pohyblivé svátky, jejichž oslava spadá v rozmezí měsíců března až dubna vždy na první neděli po „prvním jarním“ úplňku, tzn. po prvním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti, která je bez ohledu na astronomickou skutečnost stanovena na 21. březen (letos připadá Velikonoční neděle na 23. březen). Všechny ostatní pohyblivé svátky křesťanského kalendáře se pak odvíjejí právě od data Velikonoční neděle daného roku (např. Nanebevstoupení Páně, Letnice, Boží tělo aj.). Křesťanské Velikonoce jsou připomínkou ukřižování Ježíše Krista, oslavou jeho vzkříšení z mrtvých a symbolem věčného života, zároveň jsou však úzce provázány s původním židovským svátkem Pesach, ale i s pohanskými oslavami příchodu jara. Souvislost s židovským svátkem Pesach, který věřícím připomíná osvobození vyvoleného národa z egyptského otroctví, z nějž jej vyvedl s Hospodinovou pomocí Mojžíš, se zrcadlí v našich oslavách v neodmyslitelné... více >>
Karolína TietjenováKrajinou kamenů a lesostepí
9. 01. 2008
Velikých ohlazených žulových balvanů je krajina okolo městečka Petrovice v okrese Příbram plná. Stojí uprostřed polí, vykukují z krajiny a tvoří tajemná zákoutí v lese. Ten asi nejpopulárnější viklan, nazvaný Husova kazatelna, najdete v hájku na kopci nedaleko Žemličkovy Lhoty. K putování okolo Petrovic můžete využít dobře značené okružní cesty nazvané Krajem kamenů, která vás provede přes nejzajímavější vyhlídková místa. Okolo Mikova a Červeného mlýna přes kopec Křemenice, Husovu kazatelnu a Obděnice se starobylým kostelem. Je to příjemná cesta, kde se výhledy střídají s hlubokým údolím nebo temným lesem, a i když v některých úsecích půjdete po silnici, jde většinou o úzké asfaltové cesty, kudy skoro nic nejezdí. Startovat můžete z petrovického náměstí, kde lze pohodlně zaparkovat. Problém je totiž v tom, že věřejnou dopravou jsou Petrovice dostupné opravdu jen obtížně. Celá okružní trasa měří asi pětadvacet kilometrů. Během ... více >>
Milan DoležalLegenda Jizerky - Hnojový dům
17. 10. 2007
Nejvýše položenou osadu severních Čech najdete kousek od Kořenova. Ať už se vypravíte autem po silnici, zvolíte styl pěšmo po žluté Knížecí cestě nebo červenou značkou podél Jizery, vždy se před Vámi objeví hora Bukovec a pod ní úchvatný pohled na osadu Jizerka, která ukrývá legendární Hnojový dům. Rok 1539 se uvádí jako rok vzniku této osady, kde se zde jako první usídlili čeští ptáčníci a čihaři. Od roku 1550 začali přicházet horníci, hledající drahokamy. V dalším století sem utíkali pronásledovaní evangelíci. Původní jméno Bukovec (podle hory, pod kterou osada leží) bylo nahrazeno jménem Vilémova výšina po synu majitele panství. Ale ani toto jméno nemělo dlouhého trvání a přeci jen se vžilo konečné pojmenování podle říčky, která tudy protéká. V roce 1828 zde byla postavena sklářská huť, Jizerka velmi prosperovala. Dřevorubci se přeučovali na sklářské mistry. Huť ukončila svou činnost v r. 1911. V současné době se na Jizerku vydávají přev... více >>
Pavlína Doulíková
